„Je to však zahraniční angažmá v uvozovkách. Vždyť jsme byli jeden stát. Navíc můj dědeček byl Slovák a tatínek se na Slovensku také narodil,“ usmál se gólman, jenž díky svým slovenským kořenům nebude brán za cizince a měl by mít i tamní občanství.
Z českých extraligových klubů jste nedostal žádnou nabídku?
Nic se neobjevilo. Teď však není v extralize trend mít vyrovnanou dvojici. Sází se na jednoho gólmana, což je podle mne chyba. Vždyť třeba Zlín měl v uplynulé sezoně velkou výhodu. Když se přestalo dařit Murínovi, nastoupil Altrichter a Zlín díky tomu udělal titul.
Rýsovala se vám ale možnost odejít do Ruska. Proč z toho sešlo?
V Rusku bych se asi trápil. Jsou tam skvělé finance, ale horší podmínky pro život. Nejsem typ, který by to zvládl. Když mám nějaký problém, sednu do auta a vyrazím za rodinou. Potřebuji ji mít kolem sebe a ne dva tisíce kilometrů daleko. Do Ruska bych odjel v červenci, vrátil bych se na chvíli na Vánoce a pak po sezoně. To by pro mě bylo moc tvrdé. Rusko je pro otrlejší povahy, který je jedno, kde budou. Hlavně, že vydělají peníze. Na to už nekoukám, rodina je přednější. Bratislava je mnohem blíž, dostanu se domů častěji.
O jaký ruský klub se jednalo?
Šlo o Sputnik Nižnyj Tagil ze druhé ligy. Měl jsem tam jet na měsíc na zkoušku, což bylo další minus. Třeba bych se vrátil a neměl bych angažmá. To jsem nechtěl riskovat. V týmu nebyl ani žádný český hráč. To se mi také nezamlouvalo.
V posledních dnech jste trénoval s druholigovou Chrudimí. Uvažoval jste i o tom, že byste případně zakotvil tam?
Chrudim mi vyšla vstříc. Jsem rád, že jsem tam mohl trénovat. Už jsem s vedením klubu na toto téma komunikoval a zvažoval tuto možnost. Už by to rozhodně nebylo o penězích, ale o kamarádství. navíc bych byl doma. Nakonec se však objevil Slovan. Za rok se však může stát ledacos, určitě budu s klukama z Chrudimi v kontaktu.
Ve Slovanu je už několik let brankářskou jedničkou Pavol Rybár, který sezonu chytal i ve Znojmě. jaká bude vaše role?
Vzali mě jako dvojku k Rybárovi, aby měli jistotu dvou zkušených gólmanů. Je mi jasné, že se dostanu do branky třeba desetkrát za sezonu nebo ještě méně. Ale přesto jsem toto angažmá uvítal. Navíc tam je nyní trenér Miloš Říha, s nímž jsem vždycky vycházel dobře. Věřím, že si budeme rozumět i nyní.
Nevadí vám role dvojky?
Nevadí. Koneckonců jsem měl zájem o pozici dvojky v Pardubicích na příští sezonu, ale nebylo mi to umožněno, což mě strašně mrzí.
