Jako by ty dvě situace zápasu se Zlínem, které od sebe dělily necelé dvě minuty, chtěly názorně předvést, jak na tom v této sezoně Jaroslav Bednář při sbírání bodů do svých statistik je.
V té první ze začátku druhé třetiny se totiž útočník hradeckého Mountfieldu ocitl sám před zlínským brankářem Liborem Kašíkem, který navíc nebyl v příliš výhodné pozici.
Zkušený kanonýr vystřelil do téměř opuštěné branky, ale Kašík stačil švihnout svoji lapačkou a puk zachytit. Nic nebylo Bednářovi platné, že se lapačka i s pukem možná dostala až za brankovou čáru, brankový rozhodčí nic takového na záznamu nepostřehl a Bednář si tak do svých statistik gól, který by byl teprve druhý v sezoně, nezapsal.
O minutu a půl později, když domácí Mountfield hrál dvojnásobnou přesilovku, předvedl Bednář dovednost, která ho letos zdobí. Zkušeně si počkal na nejvhodnější okamžik na přihrávku spoluhráči Courchainovi, který přesně trefil branku soupeře.
Pro Bednáře to byla už osmá asistence v sezoně, řadí ho na dělené druhé místo, což se o vstřelených gólech zatím říct zdaleka nemůže. „Byl jsem si téměř jistý, že lapačku měl za brankovou čarou. Ale zřejmě asi ne, už jsem starší a asi blbě vidím,“ sděloval po vítězném utkání se Zlínem hokejista, který je v kanadském bodování s devíti body mezi útočníky nejlepší, všechny ale zastiňuje obránce Pilař, jenž nastřádal o bod víc než Bednář.
Kamera to bohužel nepotvrdila, jste tím hodně zklamán?
Kamera ukázala, že to v bráně nebylo. Ale já vím, že takové šance se musí dávat.
Na rozdíl od začátku sezony se vašemu týmu v poslední době střelecky nedaří, i na výhru nad Zlínem vám musely stačit pouhé dva góly. Čím to je?
To je pravda, ale já věřím, že ty góly přijdou. Já jsem góly vždycky dával, ale teď tady jde hlavně o to, aby se vyhrávalo. A v čem to je? My se strašně špatně dostáváme do šancí jako tým, a proto těch gólů máme málo.
Někdy to vypadá, že stále ještě hledáte správnou pozici v týmu.
Tady to není tolik o mně. Jde o to, aby se dařilo celému týmu, proti Zlínu když to nešlo dopředu, tak jsem se snažil alespoň pomoct obraně. Postupně se to zlepší, je to tu úplně jiný hokej, než na jaký jsem byl zvyklý ve Slavii. Musím si na něj zvyknout já, ne aby si mužstvo, které celkem šlape, zvykalo na mě.
Nesouvisí to také s tím, že na začátku sezony jste měl problémy se zády a musel několik zápasů vynechat?
Záda už jsou v pořádku, stále se snažím cvičit a díky fyzioterapeutovi se to hodně zlepšilo. Doufám, že už mě nebudou nijak limitovat a pomůžu týmu i těmi góly.
V utkání se Zlínem se vám to povedlo asistencí. K výhře týmu hodně pomohl brankář Kacetl, který se po pauze vrátil.
Chodím s klukama na gólmanské tréninky a věděl jsem, že je plný energie a že je natěšený vrátit se po tom drobném zranění. Nakonec předvedl parádní výkon. Já jsem mu to ale říkal už před zápasem...
Jak moc si vítězství po dvou porážkách ceníte?
Hodně. Musíme si z něj vzít pozitivní věci, kterých v tom utkání moc nebylo. Ale stejně se od něčeho musíme odrazit. Hra není stále tam, kde by měla být, a stále je na čem pracovat.
Třeba to, abyste si příště cestu za výhrou v závěru tak nezkomplikovali?
Bohužel to se nám stalo. První třetina nebyla nic moc, pak jsme se rozehráli, začali jsme se dobře pohybovat a donutili jsme soupeře k faulům. V poslední dvacetiminutovce jako bychom se ale uspokojili, soupeř dokázal snížit poté, co jsem nedokázal vyhodit puk ze třetiny, a pak už to byly nervy až do konce.
