"On mě viděl na zahradě. 'Co tu děláš?' ptal se. 'Chci u vás trénovat, dáš mi tu možnost?' Řekl, ať to s nimi zkusím," líčí Benda setkání se sportovním manažerem a kapitánem Litvínova.
Vybral jste si litvínovský klub i kvůli vazbám na kraj?
K severním Čechám mám vztah, rodiče pocházejí z Duchcova. Jako malý kluk jsem tu trávil prázdniny, děda a táta mi v Litvínově vyjednali trénování. Mám tady spoustu kamarádů. V mé kariéře se mi nejednou stalo, že jsem vyjednával s kluby a z ničeho nic přišla nabídka odjinud a já po ní šel. Stejné to bylo i teď.
Vaše smlouva s Chemopetrolem zní na dobu určitou. Proč?
Chtěl jsem zpátky do zahraničí a mám stále něco rozjednané, také v NHL. V kontraktu je klauzule, že v případě zahraniční nabídky můžu odejít. Co se týká Evropy, budu hrát jen za Litvínov. Člověk musí mít svoje zázemí, domácí pohodu, aby mohl odvádět skvělé výkony.
V zámořské NHL jste zažil epizodu ve Washingtonu. Nemrzí vás, že jste se neprosadil víc?
Ani ne, to je můj osud. Snil jsem o NHL. Z kempu jsem se dostal do mužstva bez toho, že bych měl smlouvu. Říká se, že taková šance je 1 ku milionu! Jsem hrdý, že se mi to povedlo. Ač jsem do NHL jen nakoukl, vím, že jsem tam byl.
A teď si ji můžete zahrát znova...
NHL se změnila, hledají druhý kalibr hráčů. Najednou se i mně, ve 33 letech, ozvaly nějaké kluby. Docela se divím. Uvidím, co z toho bude, zatím je to takové nejisté.
Může se stát, že v Litvínově zůstanete nakonec celou sezonu?
Ta možnost je. Chci být fér vůči klubu, jako on byl ke mně. Dal mi skvělou možnost trénovat, hrát, podmínky, které jsem vyhledával.
Kdy ve vás uzrála myšlenka k návratu do české extraligy?
Snažil se o mě německý Kolín, jenže tam se začíná trénovat až teď a já jsem zvyklý měsíc po mistrovství světa skočit do letní přípravy. Proto jsem se rozhodl zkusit to v Česku a přes známé se optat. Upsal jsem se Litvínovu, každopádně tady začnu ligu a pak se uvidí.
Prý vás chtěl i Liberec.
Doslechl jsem se, že má zájem. Já jsem jako první chtěl zkusit Litvínov, přes útočníka Skořepu jsem se ptal na Třinec, kamaráda mám i v Liberci. Řekl ale, že oni nedávají šanci s týmem jen trénovat. Chtěli mě na celou sezonu. Odmítl jsem.
Dával jste si čas do konce srpna. Proč jste Litvínovu kývl už teď?
Když tu trénujete, jste každý den se spoluhráči, vedením... Litvínov ztratil spoustu opor, Ručinského, Čalouna, Šlégra. Nemůžete se divit, že hledá posily. Vyšli mi vstříc, já jim chtěl vyjít taky vstříc.
Překvapilo vás, že Reichel se loni stal sportovním manažerem?
Robert byl vždycky takový domácí kluk, klubista. Vůbec se nedivím, že se zapojil do vedení klubu. Odvádí skvělou práci. Život je o kontaktech a Alby je má velmi dobré. Jsem rád, že se známe. Jinak bych tady možná dneska neseděl.
Špičkujete se na tréninku, vy jako kapitán Německa, on jako bývalý kapitán české reprezentace?
Když hrajeme bago, říkám klukům: Kdo chce hrát za Německo, ať jde ke mně. Bohužel moc lidí na výběr nemám. Každý totiž chce být v Albyho Česku (smích).
Třeba se jako kapitáni potkáte i na olympiádě v Turíně, první duel Česka je právě s Německem...
Kdyby k tomu došlo, určitě se budeme hecovat. Já prozradím trenérům jeho slabiny, on moje (smích).
Jaké ambice máte s Litvínovem?
Naše mužstvo je mladé, ale můžeme něco dokázat. Budeme bojovat o play-off. I když to bude těžké, protože opory jsou pryč. Ale já jsem člověk, který má rád těžké úkoly, rád se jim stavím do cesty.
A osobní plány?
Abych zase našel radost z hokeje, kterou jsem loni v Rusku ztratil. Přišel jsem do klubu, který byl první, ale skončili jsme jedenáctí. V Čerepovci jsem zažil smutný rok. Litvínovský hokej býval vždy ofenzivní. Doufám, že budu mít štěstí, týmu pomůžu, nasbírám body a nahrávky a podaří se mi skvělá sezona.
Zatím jste nasazován jako pravé křídlo do útoku s Brandou.
Umím i beka, posledních osm let jsem hrál centra. Trenér Sýkora mě ale zná ze Sparty jako pravé křídlo. Hledá dvojice do útoku: Proroka nechá s Reichlem, mě složil s Brandou. Rozumíme si skvěle.
Proč Německo sestoupilo z elitní skupiny mistrovství světa?
Dostali jsme za trenéra Američana Posse, který tvrdí, že vynalezl nový systém - levé křídlo dozadu (kyselý úsměv). Jeho útočný hokej nám nevyhovoval. Ze zkušených hráčů éry kouče Zacha, jehož defenzivní styl nám vynesl úspěchy, jsem zůstal jediný. Když si vybudujeme pozici, že patříme do elitní osmičky a najednou sestoupíme, musíme hodně popřemýšlet.
Neštve vás, že na reprezentační úrovni vás míjejí bitvy o medaile?
Už 10 let působím ve špičkových klubech. V každé zemi jsem hrál finále, byl mistrem či vicemistrem, poznal světové hokejisty. Oni na mistrovství bojují o titul, já ne. Tuhle cestu jsem si vybral, nároďák mi otevřel spoustu dveří. Zahrál jsem si na 10 šampionátech, budu startovat na čtvrté olympiádě. Nestěžuji si.
Prý máte blízko Litvínova penzion.
Na Moldavě, vlastní ho rodiče. Ze dvou pokojů jsem si udělal apartmá. Ženu i dceru mám v Praze, při dvoufázové přípravě v týdnu není čas. Víkendy ale s dcerou trávím.
Nakolik se cítíte Čechem?
Kdyby rodiče neutekli do Belgie, byl bych Čech. Pak se přestěhovali do Německa. Od 15 let ale žiju po celém světě. Kanada, Amerika, Rusko, Finsko, Česko. Kde mám domov? Já beru celý svět jako svůj domov. Ovšem velká část mého srdce bije pro Česko.
