Tedy až na výkřiky proti kouči. "Generální manažer Vacke a kapitán Hlinka měli setkání s fanoušky, tam o bojkotu padlo slovo. Čekal jsem to," nebyl Martin Pešout překvapený. Včera Chomutov vyhrál v Havířově 3:2 v prodloužení.
Chtěl jste dát nějak fanouškům najevo svůj postoj?
S hráči jsme se jasně domluvili, že na to nebudeme reagovat. Nechci na někoho házet špínu ani to fanouškům vyčítat.
Neuškodila vám u nich vaše sebevědomá prohlášení?
Někdo se mi smál, že dopadnu jako Csaplár (fotbalový kouč). To je generace trenérů, která přichází. Já se nebudu za nic schovávat. Já jsem jasně řekl, že jsem dostal od vedení úkol předělat systém hry a hlavně mužstvo, vyměnili jsme 14 hráčů. Jestli si někdo myslel, že za dva měsíce budeme každého porážet 10:0...
Musíme mít úctu k soupeřům. Tři měsíce jsme se prali s absolutní marodkou, třeba do Vrchlabí jsme odjížděli ve 14 lidech a bez osmi zraněných. Přesto jsme během prosince na Brno stáhli 11 bodů.
Nový rok jste ale začali porážkami právě s Brnem a s nováčkem z Benátek. Lidi vám to vyčítali, že?
Po jasné poradě s vedením jsme přes Vánoce znova potrénovali, bohužel ta lehkost nám v těch prvních zápasech chyběla. Venku jsme prohráli bez bodu poprvé od 4. října, udělali jsme nejdelší sérii v historii první ligy. O tom nepadlo ani slovo, naopak se tahle reakce fanoušků strhla po 10 utkáních, z nichž jsme osm vyhráli. To mě mrzí. Nevím, co bude dál. Nerad bych, aby to mělo vliv na práci, kterou jsme udělali. V tomhle hrát je strašně těžký.
Dá se proti tomu obrnit?
To nejde. Hráči to vnímají, slyší. Byl bych nerad, aby si někdo myslel, že hráli za mě. Jsem součástí mužstva, zodpovídám za výkony. Poukazuje se, že hrajeme nelíbivý hokej, přitom jsme dali nejvíc gólů. Místo toho se mluví, že jsou rozbroje v kabině a kdesi cosi. Že jsme jednou prohráli? Hráči nejsou stroje. Chápu, že jsou z tvrdé přípravy trochu zatažení, že lehkost v koncovce není. Ale kdybychom neměli kondici, dostali jsme nedávno s Brnem v poslední třetině další tři góly.
Chtěl jste rezignovat, ale vedení klubu i kapitán vám to vymluvili. Jak se teď pod palbou cítíte?
Já jsem tohle mužstvo sestavil s lidmi z managementu, já přesvědčil sponzory, že je do toho potřeba vložit daleko víc prostředků, abychom v letošní konkurenci vůbec měli šanci postoupit. Nakonec se to otočí proti mně. To mě strašně mrzí, ale neudělám s tím nic.
Stále věříte v postup?
Já tomu věřím doteď. Kdybych tomu nevěřil, tak bych mužstvo nemohl trénovat. Jasně jsme říkali, do konce listopadu budeme trénovat. Pak jsme přestali a vyhráli jsme sedm zápasů za sebou. Nevím, jak to lidem víc dokázat. Přišla pauza, zase jsme potrénovali.
Umíte si představit, že fanoušci i v play-off půjdou proti vám?
Strašně se bojím, aby se tahle atmosféra nevytvořila v play-off, to bychom byli bez šance. Bez fanoušků nikam nepostoupíme. Jestli nám nebude v prvním kole 2 500 lidí fandit jako jeden muž a nebudou stát za námi, nemáme šanci. Byl jsem na zápase Ústí - Brno a Kometa prohrávala 0:5. Dvě minuty před koncem tři sta fandů Brna skanduje: Kometa, Kometa. My za měsíc a půl jednou prohrajeme a tohle se strhne.
Zkraje sezony vás přitom příznivci v Chomutově taky velebili.
Patří to k trenéřině. Já přišel loni v situaci, kdy pět hráčů chtělo jít do Brna, dalších pět na to nemělo. Přesto jsem dostal mužstvo do finále a nosili mě tady na rukou. Pak jsme byli druzí ve skupině Tipsport Cupu, všichni už nás viděli v extralize.
V 5. kole jsme vedli suverénně tabulku, porazili jsme Ústí 6:2 a pětkrát za zápas se vyvolávalo moje jméno. A teď je to strašně nepříjemný. My se 2,5 měsíce prali s marodkou a nevymlouvali jsme se na to. Řekli jsme to, až když skoro končila.
Byly i zápasy, kdy jsme hráli bez čtyř centrů. Uznal jsem v prosinci na setkání s fanoušky, že hra není ideální, že na tom pracujeme. V nadstavbě jsme ale měli do Vánoc skóre 30:12 a byli jsme s Ústím suverénně nejlepší. Zdá se mi, že se čeká na jednu prohru, aby se něco strhlo.
Vyčítají vám hru zejména v domácích zápasech.
Ano, jsou udřené. Ale když se před vás postaví pět hráčů, ani celky v extralize nejsou schopné se přes to dostat. Co jsme od 10. kola prohráli, skončilo 2:3. Tady se loni prohrávalo 1:8 v Porubě, 1:6 v Boleslavi a nic se nedělo. My od začátku sezony stále jen útočíme. Jestli si někdo myslí, že je to jednoduché a fyzické lehké, tak není. Máme starší mužstvo, a přesto to zvládá. Výkony i výsledky jdou nahoru. První tři měsíce jsme doma pomalu nezahráli zápas a teď jsme porazili Jihlavu 6:1, Beroun 5:1, Most 6:2.
Fanoušci si utahují z vašeho výrazu "mezinárodní hokej", který jste chtěl naučit chomutovský tým.
Ale to není vůbec pravda, já jsem to tak neřekl. Když jsem nastoupil, řekl jsem, že bych do hry chtěl dát prvky mezinárodního hokeje. Jinak nám svět ujede. Já jsem ty prvky do hry dal a diváci se točí na tom, že nastřelujeme puky. Přečtěte si Frantu Musila: Kanaďani to uměj' sakra nastřelovat. Když se to nenaučíme, jak chceme překonat pět hráčů, kteří stojí před námi, pakliže si šikovně nesjedeme do dvojitého najetí nebo do šikovného nastřelení. Teď se z toho udělalo, že já tady chci hrát mezinárodní hokej. V žádném případě. Musíme hrát dál český hokej a vložit tam prvky, v nichž nám svět utekl. Jako je rychlostní vybavení, silová složka, absolutní agresivita.
Chcete ještě brankáře. Jakého?
Když se zachrání Kadaň, přesuneme si Hanuljaka. Pokud se jí to nepovede, budeme mít od 28. ledna tři čtyři dny, abychom jednoho gólmana uhnali.
