V první třetině měli více ze hry hosté ze severu Čech, přesto se v ní skóre neměnilo. „Vstoupili jsme do zápasu výborně, měli jsme řadu šancí. Tím, že jsme je nedokázali proměnit, jsme si celé utkání pořádně zkomplikovali,“ zlobil se šéf chomutovské střídačky Martin Pešout.
„Kdybychom po první části vedli o tři góly, tak se nikdo nemohl divit,“ byl přesvědčen.
Druhá třetina byla v režii domácí Dukly
Naopak v prostředním dějství převzala iniciativu na hokejky domácí Dukla, která dlouhé minuty nepustila soupeře do vážnější šance.
„Dá se říct, že jsme se jenom bránili, ke střelbě nás domácí pustili jen sporadicky. Paradoxně právě v téhle třetině jsme nakonec dali dvě branky,“ divil se Pešout.
Jihlava ale s favoritem držela krok. Také ona dokázala překonat Lundella, finského brankáře ve službách Chomutova, dvakrát a po čtyřiceti minutách svítil na ukazateli skóre nerozhodný stav 2:2. „Tam jsme měli na víc než jen na dva góly,“ povzdechl si Dvořák.
Rozhodnutí přinesla až závěrečná část. Hosty nejprve poslal do opětovného vedení Toivonen, další Fin v dresu Severočechů. A smrtelnou ránu zasadil Dukle tři minuty před koncem po úniku z levé strany Domin.
Jihlavské naděje sice ještě na chvíli oživil přesnou trefou obránce Malena, jenže na vyrovnání už domácí neměli dost sil. „Nakonec se nám podařilo Jihlavu přetlačit. Za tři body jsme samozřejmě moc rádi,“ prohlásil spokojený trenér Chomutova.
Z rebela Říhy se stal člen elitní formaceNa začátku sezony Jihlavě chyběl, neměl prý motivaci, chtěl odejít jinam. Vedení klubu na to reagovalo jeho vyřazením z kádru. Jenže situace se nakonec změnila a on se vrátil zpátky pod křídla Dukly. Hokejový útočník Vladimír Říha se během pouhých šesti zápasů propracoval až do elitní formace vedle Bakuse s Hodkem. A v tabulce týmové produktivity se vyhoupl na páté místo. „S Oldou jsem už hrál na konci minulé sezony, to nemá chybu. A s Danem je to stejný. Prostě s oběma se mi hraje dobře,“ svěřil se osmadvacetiletý útočník. V nedělním duelu s favorizovaným Chomutovem srovnával Říha na konci prostřední části na 2:2. Na body to ale nestačilo, Dukla prohrála 3:4. „Ve druhé třetině jsme se zvedli, jen je škoda, že jsme těch gólů nedali víc. Určitě by to dopadlo jinak. Byli jsme lepší, oni jen bránili,“ povzdechl si zkušený forvard. Výkon, který jihlavští hokejisté v souboji s top týmem první ligy předvedli, je ale příslibem do dalších zápasů. „I trenéři nám říkali, že jsme bojovali, že to bylo vidět. Tudíž si z toho utkání chceme vzít jen to pozitivní. Nekoukat se na výsledek, prostě jet dál,“ oznámil Říha. (evs) |
„Hecíř“ Ščerban? Špatná volbaKdo pamatuje nedávné doby, kdy na střídačce jihlavských hokejistů vedle kustoda a vedoucího mužstva dělal osamocenému trenérovi a sportovnímu manažerovi v jedné osobě Petru Vlkovi při venkovních zápasech společnost občas také řidič autobusu, nestačil se o víkendu divit. Po bok dvojice koučů Karel Dvořák - Roman Mejzlík, doplněné o vedoucího mužstva a zároveň trenéra brankářů Petra Jaroše, se totiž v domácích zápasech proti Hradci Králové a Chomutovu postavili hned dva lékaři a dva kustodi. Dosud vše v pořádku. I když... Realizační tým může oficiálně mít na lavičce pouze šest členů! O to víc mohla překvapit také osobní účast generálního manažera Dukly Bedřicha Ščerbana, jenž najednou plnil roli jakéhosi „hecíře“. Právě on totiž, možná ve snaze pomoci, nebo možná v touze zavděčit se některým fanouškům Dukly, navyklým na éru legendárního „zlého“ kouče Jaroslava Holíka a volajícím po větší temperamentnosti současných lodivodů, neustále s hráči hovořil, plácal je po zádech, vytýkal chyby, či naopak chválil... Se vší skromností přiznám, nejsem hokejový expert. Přesto nedokážu pochopit, proč nejvyšší jednatel mužstva najednou supluje roli trenérů. Neměli by s hokejisty komunikovat spíš oni? Nezasáhl jim tím jejich šéf do pravomocí? A co hůř, nepodkopal před hráči a fanoušky jejich autoritu? Odpověd na tyto otázky si bude muset v nejbližší době vedení Dukly nalézt samo. Já si jen nedokážu představit, že by v jakémkoliv závodě namísto výrobního mistra takto motivoval dělníka generální ředitel, sestoupivší ze své kanceláře až přímo k výrobnímu pásu. Ostatně, přítomnost nejvyššího šéfa v kabině by podle mě měla být pro hráče jasným signálem: situace je vážná, až kritická! Jde totiž určitě o nestandardní krok. Proto je zřejmě dobře míněná snaha generálního manažera špatnou volbou. Jan Salichov sportovní redaktor MF DNES |
