Marchand si image „kecala“ a provokatéra budoval za deset let v NHL poctivě. Spoluhráči ho oceňují, protihráči nesnáší nebo ho nelibě uznávají.
„Dělá to skvěle, jednou mi řekl, že mám ošklivé děti. Věděl jsem, že lže, protože jsem v tu dobu měl jen jednu dceru a byla krásná. Ale nahlodal mě, říkal jsem si, jestli ví něco, co já ne,“ vzpomíná na play off 2013 útočník Patrick Sharp, který tehdy s Chicagem získal Stanley Cup.
Najdete záběry, kdy se vysmívá Justinu Williamsovi za to, že mu jako kapitánovi Caroliny ujely nervy, a ještě mu ukáže směr, kudy na trestnou. Když se fanoušci Dallasu Marchandovi posmívali, že ho rozhodčí vyloučili, on se jich zeptal kolik že dolarů to zaplatili, aby ho na stadionu viděli.
„Nováčka rozhodí větou, ať si zápas užije, že bude jeho jedinej, než ho pošlou zpátky na farmu,“ přidává spoluhráč z útoku Patrice Bergeron.
Laciné? Funkční.
Humor, práce s emocemi, to Marchand umí. Stejně jako dokáže sám uletět. Třeba olíznout protihráčovi obličej nebo ho seknout mezi nohy - pak se kaje. I průpovídky na ledě prý musí už mírnit. „Všude je moc mikrofonů, mají je i rozhodčí. Jsme v jiné době a o záznam já nemám zájem,“ řekl v týdnu během videokonference.
A tak zůstává u vtípků se spoluhráči. Až na jednu výjimku. Podle svých slov si Marchand nedovolí na Bergerona. „Nekousnu do ruky, která mě živí, tak blbej nejsem,“ vysvětlil. Snad jen když to s Pastou (Davidem Pastrňákem) moc rozjedeme a Bergy na nás řve, ať na sebe přestaneme pokřikovat.“
A dodal: „Jasně, bavíme se spolu, co a jak dělat lépe, ale nikdy bych se s Bergym nezačal hádat, natož abych na něj křičel. On na mě párkrát zvýšit hlas musel.“
Trio Pastrňák, Marchand, Bergeron vytvořilo v NHL jeden z nejnebezpečnějších útoků. Pravidelně si chválí chemii, lidské porozumění. Zároveň platí jasná hierarchie.
Ostatně Bergeron patří k nejrespektovanějším hokejistům a Marchand s Pastrňákem vyrostli pod jeho dohledem.
