„Byl jsem rozhodnutý, že jak přijde nabídka, chtěl bych zůstat, a nakonec jsme se dohodli. Rodině se tady líbí, mně taky,“ těšil se slovenský reprezentant.
Rodina hrála při rozhodování roli?
Malý jde do školy, malá do školky. Rozhodla i rodina. Není to daleko domů, jsme tady spokojení, takže se těším. Akorát budou muset diváci vymýšlet pozápasové oslavy, protože já už nemám nápady.
Olomouc nemá nejvyšší ambice v extralize, vy dlouhodobě patříte k jejím nejlepším brankářům. Jak to jde k sobě?
Tak musíme ambice zvýšit! Není proč odcházet, já bych to dál nerozvíjel. Jsme v Olomouci vážně spokojení.
Máte ve smlouvě klauzuli, že v případě zahraniční nabídky můžete odejít?
Něco tam je, ale ne nejbližší rok. Myslím si, že v mém věku to už až tak moc nehrozí.
Záda vám kryje ambiciózní Jan Lukáš. Jak si vyhovíte?
Odchytal výborné zápasy, teď to hodně pomohlo, byl jsem po dlouhé blbé nemoci. Získali jsme dost bodů. Honza je jiný typ gólmana než já. Mám se od něj na tréninku po technické stránce co učit.
Čím to, že jste Třinec přehráli, ale předtím jste v Karlových Varech po matném výkonu ani neskórovali?
V Karlových Varech to byl čtvrtý zápas za sedm dní, co jsme hráli na tři pětky, z toho třikrát venku, takže chalani už toho měli plné kecky. Ještě byla těžká cesta, jeli jsme tam v den zápasu. Bylo to spíš o tom. Ve středu jsme dostali volno, trošku jsme si oddechli a pak se do toho na tréninku duplo. Vyšlo to super. Porazit Třinec je paráda.
Úchvatné představení a Jerglova paráda. Jak Olomouc zlomila Třinec |
Navíc po výborném bruslivém výkonu.
Konečně jsme hráli na čtyři pětky. Dali jsme do toho všechno, máme cíl udělat desítku, věřím, že jsme se jí zase přiblížili. Cítil jsem se líp než s Chomutovem. Lítaly na mě puky, byl jsem v zápase, i když druhou třetinu mi byla zima na nohy. Proti Třinci to jsou vždy dobré zápasy, oni hrají hokej, nebrání. Gól je nastartoval, ale otočili jsme to a třetí třetinu jsme odehráli fantasticky.
Na trestná střílení jste měl nakonec proti Růžičkovi poloviční úspěšnost.
Trestné mi moc tento rok nejdou. Když mi to dal zase do bekhendu, říkal jsem si, že se tam jen tak hodím, aby nemohl střílet mezi nohy, a že mu to vypíchnu. Naštěstí se mi to podařilo. Nájezdy nejsou letos má silná stránky, vždycky jsem je měl rád, musím na tom zapracovat. Asi mi jde něco jiného.
Co říkáte na gól Aleše Jergla, který skóroval s hokejkou mezi bruslemi?
Fakt? Tak super. Já jsem to ani pořádně neviděl. Takový gól jsem už taky dostal. Když to hráč udělá správně, těžko se na to reaguje. Aleš hraje parádně. Sedlo jim to s Knotkem a Ostřížkem.
Lepší brankář v Olomouci nebylPohled Jana Dočkala Generální manažer hokejové Olomouce Erik Fürst si svůj majstrštyk utéct nenechal. S Branislavem Konrádem, kterému končila v dubnu smlouva, prodloužil kontrakt o další tři roky. Pro klub s kohoutem ve znaku i jeho fanoušky skvělá zpráva. A překvapivá. Čekalo se, že si brankářská extraligová hvězda zkusí další výzvu, když ne KHL, tak třeba Finsko, Švýcarsko. Překvapivá zpráva je to nejspíš i pro Konrádova ambiciózního náhradníka Jana Lukáše, který se do mateřské Olomouce vrátil před sezonou s vizí, že by mohl být TÍM po Konrádovi. Ale i tak dostává víc prostoru než Falter nebo Vošvrda. „Jsme si moc dobře vědomi kvalit a přínosu našeho brankářského tandemu Branislav Konrád - Jan Lukáš. Proto jsme se rozhodli prodloužit s Braněm smlouvu na další sezony,“ řekl pro klubový web Fürst.   Pokud by 31letého gólmana nezlákala nabídka ze zahraničí, může na Hané vydržet sedm let. Třeba se tak stane. V Olomouci je slovenský reprezentant s rodinou spokojený, byť usadit se v ní po kariéře nechystá, k rodné Nitře má pouto. To vzniká i k Morávce. Konrád je podle mě vůbec nejlepším brankářem v historii olomouckého klubu, jenž vyhrál první samostatný extraligový titul v roce 1994. Nechť tehdejší jednička Pavel Cagaš promine. Když Fürst vytáhl před čtyřmi roky Konráda z Trenčína, byl v extralize zjevením. V první sezoně gólman, který se neprosadil v Třinci, ovládl všechny brankářské statistiky soutěže. A bylo jasné, že Fürst udělal terno, což potvrzují i tři následné ročníky včetně probíhajícího. Konrád sice nemá letos tak perfektní čísla, v úspěšnosti zákroků je až desátý, ale pořád dodává Olomouci klid, jistotu a sílu vzadu. Jako v pátek proti Třinci. Především nemá výkyvy. Jistě, i on jako každý gólman na světě včetně jeho vzoru Felixe Potvina pustí občas laciný gól, ale zřídkakdy a snad nikdy dva zápasy po sobě. Psychicky je silný, dokazují to i výkony ve zmíněné první extraligové sezoně, kdy zářil a po zápase bavil fanoušky originálními oslavami, přitom na duši měl po úmrtí blízkého člena rodiny nesmazatelné šrámy. Když se zeptáte soupeřů na hlavní zbraně kohoutů, většina jako první zmíní 188 centimetrů vysokého chalana v kleci. „Nedělá zákroky navíc. Je velký, zkušený. Nejlepší v extralize,“ tvrdí například ofenzivní bek Hradec Králové Petr Zámorský a já s ním s respektem vůči Bartošákovi a spol. souhlasím. Zároveň se divím, že rok dva zpátky po něm neskočila Sparta, která v brankovišti zkoušela všechno možné. Účastník loňských olympijských her v Pchjongčchangu a tří mistrovství světa zůstává velebenou olomouckou zdí. |
