Jednička Kohoutů si drží stabilní výkonnost od úvodního kola a v rozhovoru prozrazuje, co se za jeho pohodou skrývá.
Navzdory rozpačitému startu sezony jste se přiblížili první čtverce. Dostanete se do ní?
Doufejme. K tomu budou potřeba hlavně vyrovnané výkony.
Před začátkem ročníku byla ve hře rozšířená baráž o extraligu, nakonec se ale zrušila. Nepřišli jste o motivaci?
Pro mě je motivace naskočit do každého zápasu. Na systém, ve kterém by dva týmy z první ligy hrály baráž, jsem se moc těšil. Extraligové kluby ale na něj nepřistoupily.
Vyhovuje vám pozice jasné jedničky?
Nebral bych to jako pozici jasné jedničky. Prohraje se pár zápasů a půjde do brány Dalcek (Dalibor Sedlář – pozn. red.), takhle to má trenér nastavené. Za vytíženost jsem rád. Chci vydržet v brance co nejvíce utkání. Loni to nebylo podle mých představ, teď si chci spravit chuť.
A zatím se vám to daří. Máte za sebou povedenou základní část, ve které se vám jako jednomu z mála olomouckých hráčů vyhnul pokles formy.
Užívám si, že jsem v bráně. Série, kdy jsem nebyl střídaný, je vmé kariéře nejdelší. Po pravdě po minulé sezoně mi moc do smíchu nebylo. Teď je to fajn.
Dotýkala se vás vůbec krize spoluhráčů? Tým dostal v listopadu pokuty, padala ultimáta.
Vůbec. Už jsem přestal řešit věci okolo mě. Neovlivním, jak budou hrát kluci přede mnou, ovlivním maximálně svůj výkon. Kluci krizi zlomili. Začali dávat góly a vyhrávat venku. Píle se nám vrátila v podobě bodů. Nikdo nic nevzdával, že bychom přestali trénovat a kašlali na to.
To období muselo být pro vás frustrující. V brance jste předváděl psí kusy, ale k ničemu nebyly.
Probírali jsme to s trenéry i koučem brankářů Rosťou Haasem. Zaměřili jsme se na mou práci a neřešili jsme, co se děje přede mnou. Nevěděl jsem, že měly být pokuty, trejdy. To jsem zjistil až z rádia. Netýkalo se mě to.
Hodně vám pomáhá nový trenér brankářů Rostislav Haas?
Nemůžu si ho vynachválit. Dodává mi klid. Můžu s ním rozebrat věci, kterým více rozumí gólmani než třeba hráči nebo trenéři. Rozumí mé mentalitě, psychice a tomu, jak se v bráně rozhoduji. Je to zatím úžasné. To, co jsem chtěl, tak v Olomouci máme. I to je výsledek mých vyrovnaných výkonů.
Jaké prvky zavedl do tréninku?
Pan Haas se učil americkou brankářskou školu. Spolupracoval s trenéry, které vedou kluky v NHL. Jejich styl, který se vyučuje i ve Švédsku nebo ve Finsku, je hlavně v bruslení úplně jiný než ten, jaký děláme v Česku. Je rychlejší, přesnější. A především gólman díky němu může lépe reagovat i na dorážky, což je dogma stylu chytání, aby brankář neseděl na zadku a pak tam neskákal jak Hašek, protože ten je jen jeden a nikdo ho už nenapodobí.
Na čem jste ještě zapracoval?
Rosťa Haas je i výborný psycholog. Je velké plus, že můžu zapracovat nejen na fyzické, ale i na psychické stránce. Pomohlo mi to hlavně v období, kdy jsem si říkal, že i já vyjedu z branky a dám gól. (usměje se) Moje práce je v bráně.
Hlavní rozdíl v americkém a evropskému stylu chytání je v bruslení?
Ano, bruslí se přímočařeji na puk. Více se klouže po betonech. Vykrýváte lépe střelecké úhly a nedostáváte tolik gólů z dorážek. Musíte se ovšem více zaměřit na fyzičku. Pan Haas tvrdí, že gólman má být jeden z nejlepších atletů v mančaftu, aby mohl být rychlý ve vteřině, kdy se potřebuje odrazit.
Sledujete brankáře z NHL?
Tam mají styl všichni stejný kromě Vokouna a Brodeura, který má svůj styl. Ale to je stará škola. Když se podíváte na mladé gólmany Pavelce nebo Neuwirtha, mají americký styl chytání, který je odlišný od toho, co můžete vidět v extralize. Snažím se je napodobovat. Ten styl je jeden. Já si musím najít nějaký prostředek mezi tím novým a tím, jak jsem chytal. Nemůžu se zbláznit a dělat jen to nové, když to neumím.
V Americe se klade důraz na hru holí. Také na ní pracujete?
Určitě. Je to jedna z věcí, která tam hraje velkou roli. U nás je to kvůli širšímu hřišti jiné. Do kontaktu s pukem se tolik nedostanete. Ale je to jeden z důležitých aspektů, který cvičíme. V zámoří se ho kluci učí od pěti let.
Po minulé sezoně jste bouchl do stolu a řekl, že v Olomouci už pokračovat nebudete i proto, že nemáte v klubu trenéra brankářů. Ostrá slova se tedy nakonec vyplatila?
Ani ne. Vedení chtělo trenéra gólmanů celou dobu, ale nevěděli jsme o nikom, kdo by dokázal skloubit dojíždění. O Rosťovi jsem se dozvěděl úplně náhodou. Brankář ze staršího dorostu jezdí k němu na privátní hodiny. Dal mi na něj vizitku a domluvili se s vedením. Není to tím, že jsem si tenkrát dupl. Dalo se to z mé strany určitě řešit rozumněji.
Kvalifikovaný trenér brankářů je v Česku nedostatkovým zbožím? Rozhodně. Trenérů je celkem dost, ale málokdo se jezdí po světě dívat, jak se to dělá. Je potřeba to převzít. Já si koupil DVD a myslel si, že se spasím a budu chytat jak kluci z NHL, což prostě nejde. Rosťa Haas jezdí na semináře a je poznat, že tomu rozumí. Je naprostý profík a pozitivně naladěný člověk. Nespěchá na nás, snaží se nám pomoct.
Mučí vás v posilovně?
Jo, ukázal nám pár cviků, ze kterých se dá čerpat. Ale to je spíše na individuální práci. Je potřeba posilovat tak, aby na ledě byly spokojené nohy. Pak budu rychlý. Po tréninku máme vždy hodinu v posilovně. Letos víc makám a ověřil jsem si, že chytat umím. Když budu pracovat, bude to dobré.
Dal jste si před sebe cíl? Pro vaše spoluhráče bývá motivace dostat se do extraligy alespoň v rámci střídavých startů za Brno.
Víte, co jsem chtěl? Odchytat všechna utkání, abych nemusel střídat. Jsem maximálně spokojený.
Na rozdíl od vašeho náhradníka Dalibora Sedláře. Jak snáší herní půst?
Dalcek je skvělý, nezaplatitelný člověk. To je borec, který celému týmu dodává pohodu. Nemračí se, nemá špatné nálady, jen se směje. Žádný gólman by tohle nenesl lehce, i on chce do brány. Dřív by mně ho bylo líto, ale teď se dívám na sebe. Možná je to sobecký, ale nechci ho tam pustit.
To je váš současný cíl a já se vás pořád snažím dotlačit k tomu dlouhodobému, abyste mi řekl, že chcete zpátky do extraligy.
Jenže já takový cíl nemám! Měl jsem ho, ale když vidím, jací brankáři chytají v extralize, jsem realista. Dva roky jsem tady paběrkoval. Stál na místě. Teď se dostávám někam, kde jsem byl před čtyřmi roky. Extraliga je ještě o třídu výš. Musím pracovat. Jediný můj dlouhodobý cíl je vydržet v Olomouci dva roky, na které mám smlouvu. Pokud budu chytat dobře, budu moct jít třeba pryč. Pokud špatně, půjdu do práce.
Když jste v létě sháněl zahraniční angažmá, o úřadu práce jste vtipkoval.
Není to jednoduché pro nikoho. Luboše Korhoně, který má starty v nároďáku, nechtěli nikde ani na zkoušku. Trh je přesycený. Velkohubé prohlášení ode mě už nečekejte. Jsem rád, že jsem v Olomouci.
Haas učí americký styl. A teče pot
|
