Táta už ví, že tomu syn dal všechno
O tom, že se postaví mezi červené tyče, měl prý Tomáš Vokoun hned jasno, v brance to byla jeho parketa, i když s kamarády hrál hokej s míčkem.
"Zajeli jsme do Sokolova, kde bylo tréninkové středisko mládeže, a Tomáše to hned vzalo," dobře si vybavuje otec. "Od začátku musel být lepší než ostatní, aby tam mohl být. Víte, jaké to v té době byly problémy, aby kluk z Varů mohl chodit do školy v Sokolově? Třeba neměl nárok na školu v přírodě, když byl z jiného okresu," vzpomíná Jaroslav Vokoun.
V šestnácti letech už dělal Tomáš Vokoun v sokolovském Baníku dvojku Pavlovi Kněžickému v první národní lize, ti dva jsou spolu dodnes v kontaktu.
"Pak jsme se jednou v létě cestou z brankářské přípravy zastavili v Kladně na stadionu a já chtěl, aby kluka vyzkoušeli," dobře si otec pamatuje na klíčový moment v kariéře. "Třikrát se na Toma v nájezdu rozjel Jarda Jágr a nedal mu ani fíka. Za chvíli se Tomáš na Kladno stěhoval, na intru bydlel s Patrikem Eliášem."
S Kladnem získal bronzovou medaili v extraligovém ročníku 1993/1994, pak si ho pozval slavný Montreal, který mu však v NHL dal jedinou šanci.
Následoval sestup do první a druhé farmy. Táto, tady je gólmanů... Takový Tomášův vzkaz ze zámoří přesně vystihl boj hokejistů, kteří snili stejný sen jako mladík z Karlových Varů.
V NHL se pak zvyšoval počet klubů, jedním z nich byli Predátoři z Nashvillu. Ti po Vokounovi sáhli a dodnes nelitují - český brankář je jediným hráčem, který vydržel v klubu od jeho zrodu, a letos tým s jeho podporou poprvé postoupil do play-off a tam slušně zatopil nadupanému Detroitu.
Rodiče jsou upřímně pyšní, že jejich syna úspěch, kariéra a peníze nezměnily. Tátovi se dokonce objeví slzy v očích. "Je to bomba kluk, se vším na nás myslí. Taky jsme měli období, kdy jsme začínali s hospodou a nebyly peníze, a on pomohl. Dosluhovalo auto, tak pro mě nechal v jednom servisu nové převázané mašlí. O tom se říká, že to uvidíte jen v amerických filmech, a my to zažíváme," říká dojatý otec.
"Víte, jak se ti dva spolu hádali?" směje se maminka Renata Vokounová. "Pořád ho roštoval, pořád se mu něco nezdálo," prozradí na manžela. "A Tom na něj zase řval, ať si to tedy jde někdy zkusit sám," vzpomíná na synovy impulsivní reakce. "To víte, já jako tatík ho chtěl vždycky vidět o kousek výš, myslel jsem si, že tomu dává devadesát, nebo devadesát pět procent. Teď už vím, že tomu dával všechno," říká otec Jaroslav Vokoun omluvným tónem.
Tomáš Vokoun očima kamaráda |
V roce 1985 pózoval se svými spoluhráči v dresu Baníku Sokolov. |
V roce 1993 poprvé oblékl český reprezentační dres, bylo to v kategorii hráčů do šestnácti let. |
Současná rodinná pohoda Tomáše Vokouna s manželkou Dagmar a čtyřletou dcerou Adelle. |
Otec Jaroslav Vokoun vystavuje synovy dresy ve své karlovarské hospůdce s příznačným názvem "29". |