Murray je uznávaný hokejový matador – v NHL už se činí několik dekád. Jako manažer se vyznamenal v roce 2003, kdy dovedl Anaheim do finále Stanley Cupu. Nyní už přes deset let úspěšně působí v Ottawě, nejprve jako kouč a nyní jako manažer. Do klubu přivedl mimo jiné i Čecha Milana Michálka.
Bělovlasý sympaťák je v zámoří populární, zpráva o jeho zdravotním stavu tedy zasáhla nejen příznivce Senators. Zvláště proto, že není naděje na vyléčení.
Murray má 72 let a tělo mu sžírá zákeřná rakovina tlustého střeva, jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Nemoc byla navíc podchycena pozdě a stihla se už rozšířit do jater i do plic.
Šťastný konec v podobě uzdravení asi nepřijde. I tak se poslední rok a půl Murrayho života dá nazvat zázrakem. Už to, že se stále pohybuje u vrcholového hokeje, je neuvěřitelné.
Bryan Murray tam, kde to má nejradši - v hokejové hale.
„Dělám, co se dá. Hlavní je se s tím prát a zůstat aktivní. Psychicky jsem na tom dobře, protože jsem zapřažený v práci a trávím hodně času okolo mladých hráčů. To mi pomáhá,“ uvedl Murray před pár týdny pro nhl.com.
Jak je vidět, prověřený kouč i manažer si uchovává kladný přístup. Je smířený s koncem, to ale neznamená, že se vzdává.
„Od začátku si říkám, že z toho starého těla vydoluju ještě alespoň rok. Řekli mi, že je to choroba, která už neodejde. Ale pokud se prý nádor stabilizuje, můžu ještě nějaký ten rok žít.“
Kdybych byl býval šel na kolonoskopii...
Murrayho diagnóza má jeden šokující dodatek – podle lékařů se mu rakovina v těle rozlézá už asi deset let. Neměl přitom žádné zdravotní problémy, vše se zdálo být v pořádku. Chodil na kontroly srdce, tlaku, prostaty, nic znepokojivého se však nenašlo.
„Je to frustrující. Ptal jsem se už několika lékařů, jak je možné, že jsem neměl žádné příznaky. Jakto, že jsem měl v sobě rakovinu deset let a nic jsem necítil?“ ptá se v krátkém dokumentu pro stanici TSN.
Nyní už ví, že rakovině se dalo předejít. Kolonoskopie, vyšetření konečníku a tlustého střeva, by rakovinu bezpečně odhalilo už v rané fázi. Murray se ale nepříjemnému vyšetření vyhýbal.
„Nevím, proč jsem na kolonoskopii nešel. Byla to moje chyba. V mé rodině nikdy rakovina nebyla, cítil jsem se zdravý. Všechny jiné preventivní prohlídky jsem absolvoval, ale kolonoskopii jsem jako spousta jiných lidí odkládal,“ doznává.
Nájezdy nechce. Ale doufá v prodloužení
Murray při rozhovoru působí naprosto vyrovnaně, smířeně. V jeho hlase nenajdete špetku sebelítosti. Dobře si uvědomuje, že jiní jsou na tom hůř. „Byl jsem zdravý 71 let. Pokaždé, když přijdu na kliniku, vidím tolik mladých, kteří nedostali tolik času, kolik by si zasloužili. Jak bych se mohl litovat?“
Murray pomáháBryan Murray s rakovinou bojuje všemi způsoby. O nemoci otevřeně mluví a nabádá ostatní lidi k preventivním prohlídkám. Nechce, aby udělali stejnou chybu jako on. Aktivně se účastní kampaně Hockey Fights Cancer, která vznikla v roce 1998. Cílem je vybrat co nejvíce peněz na podporu nemocnic, charit a také na výzkum rakoviny. Kampaň podpořil i Murrayho synovec Tim Murray, manažer Buffalo Sabres. |
Podobně statečně bere i budoucnost. Svou bitvu přirovnává k hokejovému utkání. „Pokusím se to natahovat, jak jen to půjde. Doufám, že dojde k několikanásobnému prodloužení. Ale nájezdy nechci – nesnáším je!“ žertuje.
Murrayho obdivuhodný přístup se přenáší i na jeho okolí. „Je to pro nás velká inspirace,“ říká obránce Ottawy Mark Borowieski. „Když vidíte, jak se pere s rakovinou a dál pracuje pro klub, nemůžete přece ráno vstát z postele a říct si: jsem unavený, dneska to v práci odfláknu.“
V minulé sezoně Senators svého šéfa potěšili. Po heroických výkonech v poslední čtvrtině základní části se probojovali do play-off, a ani tam neudělali ostudu. Letos se úspěch pokusí zopakovat.
Murray ví, že má asi poslední šanci na Stanley Cup. V létě oznámil, že po konci sezony hodlá post generálního manažera opustit.
Co bude pak, se uvidí. U hokeje by Murray rád zůstal do konce života – i ze zdravotních důvodů. Kombinace chemoterapie a alternativní léčby zatím postup nemoci zpomaluje. Sám Murray ale naznačuje: nejvíc mi pomáhá hokej.
