S útokem Caroliny Hurricanes má český tým další nebezpečnou řadu, na kterou si musí soupeř dávat pozor. Tlak na elitní Reichlovu formaci tím pomáhá trojice Vrbata, Vašíček, Hlaváč rozmělnit a střelec Vrbata navíc i dává góly, na mistrovství už má tři.
V posledním utkání proti Finsku narozdíl od předchozích duelů nikdo z "Caro-line" neskóroval, ale její členové odehráli svůj part bez chyb.
"Předtím se stávalo, že někdo z nás občas propadl v útočném pásmu. A když jsme byli vzadu, tak si najednou nebylo kam najet," líčí Hlaváč. "Zjistili jsme, že bude lepší, když bude stažený Pepa Vašíček," říká Vrbata. Proti Finsku už si levé křídlo a centr vyměnili úlohy.
"Mám to takhle radší," říká Vašíček, který se svými dlouhými pažemi v defenzivě skvělou práci. "Využívám toho, že můžu puk podržet a rozdělit ho na křídla. Kluci jsou výborní bruslaři. Je lepší, když jim to posílám zezadu, než abych se snažil táhnout akci až do útočného pásma," pochvaluje si vysoký střední útočník.
"Pepa je veliký, má ohromný dosah rukou. S hokejkou to dělá snad dva metry. Ten se na bránění hodí víc," tvrdí Hlaváč, který chválí i spoluhráče Vrbatu, poslední přírůstek do české party v Carolině: "Radim je podobný typ hráče jako Milan Hejduk, taky pravák umí výborně vystřelit, zkouší to snad z každé pozice."
Sám Hlaváč, kterého ovšem přibrzdil i zlomený prst, se poslední sezonu střelecky trápil. V NHL nastřílel pouze devět branek, ani v reprezentaci letos ještě neskóroval. Vašíček přitom dvěma góly v přípravě rozhodl o porážce Ruska, Vrbata se trefil v šesti zápasech za národní tým čtyřikrát. "Ale kluci si mě zatím nijak nedobírají, snad už to taky zlomím," doufá nejstarší z trojice mužstva Hurricanes, autor zlatého gólu v prodloužení mistrovství světa v roce 1999.
K tomu, aby rozleptal střeleckou smůlu, na svém stylu nebude nic měnit, stačí mu, že hraje znovu útočné křídlo. "Snad jen zkusím častěji střílet jako Radim," přemítá. "Občas se přistihnu, že v šanci ještě hledám líp postaveného spoluhráče, ale to taky pokaždé nemusí vyjít. Kdybych využíval šance, mohl jsem dát v sezoně třicet gólů," myslí si.
"Je to i o štěstí, občas puk razítkuje tyčky, ale co se dá dělat. Takový je sport," říká smířeně hokejista, kterému odmalička v Česku neřeknou jinak než Bubák. "Mám to od našich," vysvětluje. "Kdysi se mi v nějaké pohádce líbil čert jménem Bubu. A už mi to zůstalo."
Jen v Americe si přezdívku nenechali přeložit a oslovují ho "Jani". "Vašíčkovi říkají Joey a na Radima voláme česky, Vrbič nebo Vrbatka," prozradil. Co tenhle útok po změně herního systému proti soupeřům vymyslí? Možná napoví už zápas s Ukrajinou, který začíná v 19 hodin.
