S Bubelou se počítá do prvních dvou řad, a přestože je univerzálem, nastupovat by měl na postu centra. Což mimochodem přispělo k jeho rozhodnutí v Pardubicích podepsat.
„Důležité bylo i to, jaká ve zdejší aréně panuje atmosféra a jak to tu hokejem žije,“ vypočítává 25letý Bubela, jenž s Pardubicemi uzavřel roční smlouvu s opcí.
Když Dynamo minulý týden v pondělí v létě premiérově vyjelo na led, bylo to pro Bubelu jako balzám. Závěrečné dějství sedmidílné finálové série proti Trenčínu totiž na jaře vynechal vinou zraněného kolena, a smolně tak přišel i o případnou nominaci na mistrovství světa v Dánsku.
„Měl jsem natržené boční vazy, ale operovat se to naštěstí nemuselo,“ líčí Bubela. „Dva a půl měsíce jsem pak koleno rehabilitoval. Po tak dlouhé době si led užíváte.“
Co je klíčové, inkriminované koleno zatím drží
„První týden to bylo v pohodě, přestože jsme měli celkem zátěžové tréninky. Zatím to vypadá v pořádku,“ těší Bubelu, jenž věří, že dojem bude čím dál lepší - i z pohledu subjektivního vnímání únavy.
Myšlenky od rutinní dřiny na ledové ploše malé haly pardubického zimáku i na strojích v posilovně přitom částečně odvádí vidina úvodního přátelského střetnutí, jež Dynamo sehraje ve čtvrtek od 17 hodin proti libereckým Bílým Tygrům.
Trénink pardubických hokejistů:
„Program tohohle týdne proto bude trochu pozměněný. Nebudou jen klasické tréninky, ale i příprava na zápas,“ podotýká Bubela.
Trenéři Holaň, Marek a Janecký zatím disponují šesti kompletními pětkami. S kým po boku by mohl jít Bubela do zápasu s Libercem?„Teď jsem tam byl se Sachou Treillem a Daliborem Bortňákem. Ale trenér (Miloš Holaň) mluvil o tom, že se sestava bude měnit, bude hráče zkoušet. Takže k tomu zatím nemůžu říct nic definitivního,“ konstatuje forvard.
Kabina, v níž mají největší slovo veteráni v čele s kapitánem Rolinkem, ho přijala bez problémů.
„Je to tu super. Jsou tu ti starší - lídři. A pak mladší kluci. Myslím, že se to dobře doplňuje,“ říká Bubela.
Svým věkem mezi hráči současného širokého kádru patří zhruba doprostřed a s Bortňákem, který je v Dynamu na zkoušce, a mladičkým obráncem Bučkem v něm tvoří slovenskou minikolonii.
Studium v Americe mu dalo hodně do života
Odchovanec Považské Bystrice je zpátky v Evropě teprve druhým rokem. Předtím působil v nižší zámořské ECHL v týmech Wheeling Nailers a Orlando Solar Bears, ale výš neprorazil. Přesto má na léta v zahraničí skvělé vzpomínky - mimo jiné si tam totiž zahrál univerzitní NCAA a získal titul v oboru business management na Rensselaer Polytechnic Institute ve státě New York.
Titul v Banské Bystrici, odkud pochází a kde bydlel„Bylo to velmi zajímavé. Že jsem se tam narodil, hrál tam hokej a navíc vyhrál ligu, je možná štěstí. Ale podařilo se,“ váží si toho Bubela. Do národního týmu by se zdravým kolenem chtěl zpátky, i díky výkonům v pardubickém dresu. „Mezistátní zápasy a mistrovství jsou velmi atraktivní. Hodně vám dají do budoucna,“ říká. |
„Studium mě bavilo, učí to tam zajímavým způsobem, interaktivně. Odnesete si z toho i něco do života. Někdy toho je vedle hokeje hodně, ale celkově to bylo výborné,“ pochvaluje si Bubela.
Civilní zaměstnání ekonomického zaměření má tedy v záloze, nicméně zatím je na prvním místě jasně hokej.
„Není kam spěchat, normální práce případně počká. Ještě jsem chtěl zkusit dál hrát,“ říká.
Soudě podle statistik, přesun ze zámoří Bubela zvládl s bravurou.
„Zvykl jsem si na evropský styl hokeje, který jsem v seniorech do té doby nezažil. Dostal jsem se do slovenské ‚repre‘, měl jsem celkem dobré výsledky,“ poznamenává.
Účast na olympiádě i zlatý úspěch s Banskou Bystricou pro něj znamenaly úžasné zážitky.
„Olympiáda je něco, co odmala sledujete v televizi. Akce, na kterou byste se někdy chtěli dostat... Na začátku sezony jsem na to ani nemyslel, přišlo to nenadále,“ přiznává Bubela.