Na olympijských hrách ve Vancouveru naznačil, že by se kolem něj mohl postupně vybudovat národní tým českých hokejistů. Podobně jako v Bostonu. Ve třiadvaceti letech se centr David Krejčí stal jeho hlavní ofenzivní silou, která osm kol před koncem základní části NHL táhne Medvědy za postupem do play-off.
Šikovný technik se vůdčí role nezříká. A bral by ji také v reprezentaci. "Byl bych za ni rád," nezastírá šternberský rodák v rozhovoru pro MF DNES.
Davide, věříte si už na roli lídra národního týmu?
Mám rád, když v Bostonu hraji za zápas hodně minut, chodím na přesilovky, když vím, že mi trenér věří. Pokud pojedu na mistrovství světa za Českou republiku, budu rád, když mi dají takovou roli. A pokud ne, nic se neděje. Nejsem v reprezentaci, abych si dělal jméno.
Zklamání z vyřazení ve čtvrtfinále olympijského turnaje s Finskem už přebolelo?
Myslím, že zklamání asi nevyprchá jen tak jednoduše. Pár týdnů po olympiádě se mi v hlavě pořád dokola přehrával ten zápas proti Finsku. Když si teď na něj vzpomenu, mrzí mě to. Život jde dál. Rozhodl jen jeden gól.Musíme se z toho poučit a získat na mistrovství světa nějakou medaili.
Přehráváte si nějaký konkrétní moment?
Těch okamžiků je hodně. Osobně jsem mohl udělat trošičku víc. Měli jsme dost šancí. Nechci se k tomu už vracet. Byl jsem z toho docela špatný. Jsem rád, že už můžu normálně spát.
Na turnaj přece nemůžete mít až tak špatné vzpomínky. Jako jeden z mála českých hráčů jste byl hodnocený kladně. Předváděl jste dobré výkony.
Když to vezmu osobně, tak myslím, že jsem odehrál dobré zápasy, ale byl jsem tam za tým. Bylo mi jedno, jestli strávím na ledě patnáct nebo dvacet minut. Chtěl jsem medaili a to se nepodařilo. Hokej je týmový sport a olympiáda je o jednom zápase.
Kdybyste nerozhodl prodloužení s Lotyšskem,mohlo být i hůř.
Byla to velmi důležitá branka, za kterou jsem strašně rád. Zápas jsme si sami zbytečně zkomplikovali.
Zahrál jste si na olympiádě s vaším idolem Jaromírem Jágrem. Splnil jste si sen?
Určitě! Bylo pěkné se s ním seznámit a zahrát. Partu jsme měli výbornou, všechno bylo dobré. Chyběl nám jen ten jeden gól s Finy.
Před olympiádou jste měl konflikt s Tomášem Plekancem, který vás v utkání s Montrealem udeřil po buly do obličeje. Vyříkali jste si to?
Nebavili jsme se o tom. Na takové věci nebyl čas. Nechtěli jsme se do toho pouštět. Na olympiádě šlo přece o tým.
Pokud nebudete plnit povinnosti s Bostonem v play-off, chtěl byste jet na šampionát?
O tom se teď nechci bavit, protože se soustředím na Boston. Máme dobrý tým. Chtěl bych v play-off dojít co nejdál. Minulý rok jsme vypadli nešťastně ve druhém kole. Za reprezentaci je však čest hrát a pokud bych byl v pořádku, neřekl bych ne.
Do konce základní části NHL vám zbývá jen osm zápasů. Po vítězství nad Calgary držíte s Bostonem sedmé postupové místo. Jde do tuhého?
Nám šlo do tuhého už předchozí zápasy s New Yorkem Rangers a Atlantou. Museli jsme vyhrát, hrálo se o hodně bodů. Podařilo se, takže jsme docela blízko k postupu do play-off. Máme šanci na šestou, možná i na pátou příčku. Uvidíme, jak to dopadne. Jsme sedmí, ale máme o dva zápasy víc než Montreal. Kousek od nás je také Ottawa. Věřím, že play-off uděláme.
Krejčí představuje kabinu BostonuDrsňák
|
To ne!
Sbíráte body. Cítíte se formě?
No, cítím se docela ve formě. Blíží se play-off a zápasy jsou strašně vyrovnané. Nedáváme moc gólů, což nás trápí celou sezonu. Jsou teď výsledky 2:0, 2:1. Mně se hraje dobře, v pohodě. Mám hodně ice timu, takže zatím to jde. Snažím se dělat všechno pro to, aby se do Stanley Cupu postoupilo.
Minulá sezona vám vyšla úžasně. Po základní části jste získal 73 kanadských bodů. Letos jich máte 46. Dal jste si laťku vysoko?
Když se podíváte na minulou sezonu, Boston byl mezi třemi nejvíce skórujícími týmy ligy. Náš nejproduktivnější hráč má teď 49 bodů. Trošičku zklamání to pro mě je, ale náš tým nedává tolik branek jako ostatní. V minulé sezoně jsem šel do play-off se 70 body a vypadli jsme ve druhém kole.
Hodně vám chybí zraněný centr Marc Savard?
Už jsem tady třetí rok a vždycky je někdo z opor zraněný. Teď je to Savard, předtím to byl Bergeron. Takový už je Boston. Nespoléháme na jména, ale děláme maximum pro tým. Všichni hrají o něco líp a věříme, že se dostaneme do play-off.
Zákrok Matta Cooka na Savarda byl brutální, přesto šéf disciplinární komise Colin Campbell útočníka Pittsburghu nesuspendoval. Pobouřilo vás to?
Nečekali jsme to. V minulém zápase si Thornton, což je náš bitkař, Cooka vybral k rvačce. Nic víc jsme udělat nemohli.
Přibývá v NHL počet brutálních faulů na hlavu?
Těžko se to odhaduje. Někdy se to prostě stane. Někomu rupnou nervy a narazí soupeře zezadu. I to je hokej. Musíme věřit, že šéfové NHL se o tento problém postarají a budou nás více chránit, aby se podobné zákroky nestávaly častěji.
V této souvislosti se hodně mluví o tvrdém stylu největší hvězdy soutěže Alexandra Ovečkina. Myslíte, že hraje zákeřně?
On hraje důrazně. Má všechno. Není jen hráčem dopředu. Váží strašně moc a když někoho srazí v rychlosti, tak je to pecka. Za faul na obránce Chicaga Campbella dostal trest na dva zápasy. Tohle už nemůže dělat. Neměl puk a Ovečkin ho srazil zezadu. Letěl hlavou přímo na mantinel. To jsou nejhorší zákroky, ještě horší než Cookův na Savarda. Campbell měl otřes mozku, ale kdo ví, co se mohlo stát.
Běhal z toho mráz po zádech.
Když jsem to viděl, tak jsem nevěřil, že tohle může vůbec nějaký hráč udělat.
V Bostonu jste podepsal dlouholetý kontrakt. Jste spokojený?
Jo, budu tady další dva roky. Chtěl bych zůstat a podepsat další smlouvu. Nechce se mi z Bostonu.
Oblíbil jste si ho?
Žije se mi tady pěkně. Boston je krásné město. Mám zde známou partu lidí z Čech i mimo hokej. Hodně času se mnou tuto sezonu trávil brácha, to mi hodně pomohlo. Ale doma je doma.
Kolik dní v roce tedy strávíte doma ve Šternberku?
Tento rok jsem se domů moc nedostal, když jsem měl operaci kyčle. Teď se cítím v pohodě, takže až skončí sezona, tak bych chtěl být v Česku.
Co vlastně říkáte tomu, že ve Šternberku zkrachoval mužský hokej?
Vím o tom, ale nechci se k tomu moc vyjadřovat.Doufám, že se tam hokej ještě vrátí.