Nálada se mu pomalu zlepšuje, to bylo vidět na včerejším prvním tréninku na ledě. Za krušnou sezonou, zakončenou barážovým pádem v sérii s Mladou Boleslaví už chce udělat hodně tlustou čáru.
"Omlouvám se za loňský výstup," zmínil svou podrážděnost v rozhovoru po sestupu do první ligy. "Opravdu jsem těžko snášel porážky, já celý život vyhrával. Udělal jsem chybu," překvapil včera novináře věcí, která není vůbec obvyklá. Jeho kredit tím zase stoupnul.
Překousl jste už sestup?
Je to už za námi, bohužel se to stalo. Škoda, extraliga tady ještě mohla být, chtěl jsem ji v Ústí hrát déle. Loňská sezona byla totální mez, neskutečně jsme to zpackali. O co se léta bojovalo, bylo za rok pryč. To mě přimělo zůstat. Prostě se pokusit extraligu vybojovat zpátky.
Byl pro vás pád horší o to víc, že jste se v Ústí narodil a žijete zde?
O to těžší bylo vyjít ven a slyšet od lidí ošklivé věci. Byli naštvaní, ale já to respektuji, měli na to právo. Na hokej chodili a my to zkazili. Setkal jsem se s negativními ohlasy, ale i s těmi, že to k životu patří, že se v tom nesmíme topit a máčet, že musíme jít dál. Pro mě osobně byl sestup velké zklamání, vždyť jsem tady vyrůstal. Hrozně to bolelo.
Čeká vás boj o důvěru fanoušků?
Asi ano. Já doufám, že díky práci, přístupu a tréninku budeme kvalitní mužstvo a potáhneme za jeden provaz. Že to bude mít hlavu a patu, budeme hrát hokej, který se bude líbit divákům i nám, budeme z něj šťastní a budeme mít výsledky.
Jak mužstvo ovlivnily tahy bývalého bosse Šaffera? Třeba v baráži poslal na dovolenou sedm hráčů.
Já nejsem zastáncem toho, aby se rozebíraly věci, které byly. Ubíjí mě to, nemám to rád. Něco se stalo, musí se to hodit za hlavu. V klubu jsou kompetentní lidi, aby zhodnotili, co David udělal. Já jsem pořád jen hráč, jinou funkci nemám.
Jako jeden z prvních hokejistů Ústí jste přistoupil na snížení platu. Bral jste to jako svou povinnost?
Bylo mi jasné, že klub nebude mít takový rozpočet, jaký měl v extralize. Já si akorát rozmýšlel, o kolik můžu jít s platem dolů. Proběhlo to absolutně bez problémů, ani jsem problémy nechtěl dělat. Bude mi 36 let, není to tolik o penězích jako o tom, že hokej můžu hrát a že mě pořád baví. Dělat to pouze pro peníze, to by nemělo cenu.
Jaké bylo jednat s novým generálním manažerem Robertem Kyselou, s nímž jste hrával?
My ani moc nevyjednávali. Sešli jsme se hned, jak byl Kyslík dosazený do funkce. Pak jsme párkrát seděli, když jsme se bavili o mužstvu. Pak jsme došli na plat. Já řekl představu, on taky. Sešli jsme se na tom, kde jsme se chtěli sejít. Jednali jsme v podstatě v přátelském stylu.
Jaké to je, když je šéfem kamarád?
Já už to zažil. Já hrál s Christianem Ruuttu ve finských IFK Helsinky a Espoo Blues čtyři roky, pak byl ve stejné situaci, jako je teď Robert Kysela. Samozřejmě respektuji, že je můj nadřízený, na druhou stranu si dovedu představit, že s ním půjdu na golf a bude sranda. Jako dřív s Ruutuem. Na golfu jsem ho obral o peníze, které mi pak nedal (smích).
Jak jste relaxoval o dovolené?
Odletěl jsem s rodinou na Grand Canaria, kde jsem si totálně od všeho odpočinul. Teď jsem strávil týden ve Finsku, kde jsme měli oslavy deseti let od titulu s IFK Helsinky. Všichni jsme se tam sešli, klub nás pozval. Bylo to něco krásného. Potkal jsem staré známé, pokecal česky, finsky i anglicky. V pondělí jsem se vrátil domů a věnoval se synovi, kterého jsem neviděl.
Suchá příprava prý byla pod trenérem Hořavou extrémně náročná.
Ano. Hned po jmenování trenéra Hořavy nás obvolali. Ani ne po dvou týdnech od baráže, když jsme se z toho ještě ani pořádně nevzpamatovali. Od prvního dne se začalo trénovat hodně tvrdě. Řekli nám, že jediná cesta, jak ven z toho, co jsme předvedli a udělali, je tvrdá práce. A já s tím naprosto souhlasím.
Byl to zatím váš nejtěžší dril?
Určitě. Dá se to porovnat s přípravou ve Finsku. Ale oni to avizovali dopředu. Chtějí nás připravit fyzicky i mentálně, protože pak člověk i v největší únavě dokáže najít sílu. To rozhoduje v závěru sezony.
Miloslav Hořava je jednou z největších trenérských kapacit v Česku. Překvapilo vás, že šel do Ústí?
Já byl hlavně strašně rád, že přišel. Je to odborník. Už v suché přípravě to bylo vidět a myslím, že to bude pokračovat i teď. Hořava je cílevědomý, sebevědomý, má výsledky a ví, co dělá. Kysela chtěl trenéra, který nás srovná a postaví z nás mužstvo. Věřím, že to někam povede, že to bude mít smysl a řád. A dotáhneme to tam, kam chceme.
Je výhoda, že se tým moc nezměnil?
Musím říct, že i když sezona byla špatná, v kabině to poměrně fungovalo. Problém jsme neměli. Samozřejmě kvůli porážkám kolikrát nálada dobrá nebyla. Ale je dobře, že se kádr nerozpadl, že se známe.
Jak vnímáte příchod brankáře Dušana Salfického?
Dobré mužstvo dělá gólman a ten musí být zkušený. V Rusku si udělal obrovské jméno, zažil jsem ho v Čerepovci, kde byl fantastický. Věřím, že bude obrovská opora.
Drží vaše rameno, které vás připravilo o půlku loňského ročníku?
Zbytek sezony jsem po operaci dohrával s hodně ochablým ramenem. Neudržel jsem ani kilovou činku. Bylo to špatné. Teď v přípravě jsem zapojil rameno stoprocentně a je už jako před zraněním. Ruka je stejně silná, přes dovolenou jsem se na ni hodně zaměřil, dělal kliky.
Sledujete konkurenty v soutěži?
Ani ne. Snažím se soustředit na sebe, na naše mužstvo. Soupeře ale respektuji. Vím, že Brno má ambice, chodí tam plno diváků. A že Chomutov hraje špičku dlouho.
Jste rád, že Chomutov nakonec nezískal Martina Ručinského?
Já s ním mluvil už v úterý, takže jsem věděl, že jde do Sparty. Růča je obrovská osobnost, výborný hokejista, neskutečný bruslař. Pro Chomutov by to byla výborná posila a jsem rád, že podepsal jinde. Ale on má na extraligu a musí ji hrát.
Bude vám vyhovovat první liga, která je spíš fyzická než technická?
Já jsem ji trošku okusil ve dvou utkáních, která jsem za Ústí hrál v sezoně 2004/05. Zápasy se nám povedly, mám docela dobré vzpomínky. V památném duelu jsme porazili Budějovice i s hvězdami z NHL. Hrál se pohledný hokej. Teď jsem první ligu nesledoval. O tom je příprava, abychom byli přichystaní na všechno.
. Sedm hráčů bylo mimo tým Lvů, hlásil se ProrokHokejový brankář Dušan Salfický včera s prvoligovým mužstvem Ústeckých Lvů nevyjel na led, protože mu poslali o dvě čísla menší brusle. |
