Česko má proti Kanadě v posledních letech doboru bilanci. Co od utkání očekáváte?
Bude to velký test, Češi mají spoustu dobrých hráčů z NHL a dovedou dát dohromady soudržný tým.
Budete si na některé hráče muset dát větší pozor?
Určitě, když se podíváte na českou soupisku, pár jmén vás praští do očí. Jsou tam výborní útočníci, třeba Straka. Ale všechny naše pětky hrají v defenzivě solidně, žádné osobní hlídání není potřeba. Kanadská obrana pracuje na tomhle turnaji skvěle, začíná to už od našeho brankáře Burka.
Vzpomenete si ještě na hektické utkání s českým týmem v roce 1997? Kouč Murray s trenérem Lenerem na sebe tehdy křičeli, hokejisté se servali na ledě v dost netradičním poměru...
Samozřejmě kolem toho bylo hodně povyku. Bylo to trošku bláznivé, ale moc hráčů z té doby už tu není. Když reprezentujete svou zemi, berete to hodně jako srdeční záležitost. Jsme všichni z Kanady a jsme na to pyšní. A tyhle emoce se přenášejí i na led.
Vrácíte se ve vzpomínkách k tomuhle zápasu?
Ani ne. Tenhle zápas pak přebil zážitel z výhry ve finále. Vzpomínám spíš na to, jak jsme získali zlatou medaili.
Jak tehdy celá situace vznikla? Kdo podle vás bitku zapřičinil?
Už se mi to moc nevybavuje, já sám jsem se ani nezapojoval. Ale hraju za Kanadu, tak přece nebudu říkat, že my. Stejně tak nebude český hráč tvrdit, že Češi. Oba týmy v tom sehrály svou roli, ale když hrajete, tak takhle nepřemýšlíte. Všechno, co vám leží v hlavě, je: musíme vyhrát.
Můžete srovnat tehdejší výběr Kanady s tím, který je na turnaji nyní?
V roce 1997 jsme měli víc zkušených hráčů. Byl tam Rob Blake, Owen Nolan, Mark Recchi... Měli jsme v týmu kluky, co vyhráli Stanley Cup, nebo už předtím získali titul na mistrovství světa. Ale ti hokejisté, kteří jsou tady, jsou rovněž velmi kvalitní, jen jsou v průměru o něco mladší. Ale to není naše nevýhoda, naopak toho můžeme i využít. Máme velký hlad po vítězství, chceme dokázat něco velkého.
A je tu znovu trenér Andy Murray...
Pomáhá nám to. Ví, co má od podobných zápasů čekat, umí nás na ně velmi dobře připravit. Máme tu hráče z NHL, kteří hrají v Evropě poprvé a museli si zvykat na jiný styl i hřiště, ale díky Andymu to zvládli dobře. A právě naše mládí v tom pomohlo. Tým je tvárný, hráči se umí přizpůsobit. Nejsou vyklepaní a mají sebevědomí. Je to jako zkouška na střední škole. Když nestudujete, jste před ní nervózní. Ale pokud jste dobře připraveni, víte, co od toho můžete čekat a jdete do toho sebevědomě. A Andyho tréninky, to je naše příprava na zkoušku.
Jde Kanada za zlatem? Je to jediný cíl?
Samozřejmě se soustředíme na to, abychom turnaj vyhráli. Každá medaile by byla pěkná, můžeme přivézt bronz nebo stříbro. Ale pokud se vrátíme s kanadskými dresy a před javorovým listem se bude houpat zlatá medaile, bude na nás Kanada znovu pyšná. Ještě se hraje Stanley Cup, ale i tohle je už za mořem velká věc. Uvědomili jsme si, že mistrovství světa je v Evropě největší turnaj.
Mohl jste si zahrát proti Petru Nedvědovi, spoluhráčovi z New York Rangers. Za Česko mu ale start nepovolili. Mrzí vás to?
Chtěl bych aby tady byl. Je to fajn kluk, jsme dobří přátelé. Škoda, vím, že sem chtěl opravdu hodně jet. Bylo by fajn si proti němu zahrát, ale na druhou stranu by našemu soupeři přibyl hráč, na kterého bychom si museli dávat speciální pozor.
