Mrňata. Osmiletá, devítiletá děcka do sebe ve dvojičkách zuřivě řežou. Malinkými pěstičkami schovanými v rukavicích se snaží svého soupeře skolit na led. Trenéři s píšťalkou v ruce krouží kolem, ale nesnaží se je roztrhnout. Naopak. Povzbuzují.
"Ne, my jsme netrénovali rvačky," brání se ředitel hokejové školky. V mikině s klubovým emblémem stojí za mantinelem, bedlivě sleduje své malé svěřence.
Jenže události z nedávných minut jeho slova vyvracejí. Podle všeho známí rebelové Kontinentální ligy z Čechova cvičí v umění bitek i malé žáky. Tak, aby z nich vyrostli sebevědomí boxeři na bruslích.
"Zaměřujeme se na silový hokej, fyzickou hru," tvrdí ředitel Gennadij Vasiljevič Kovalskij. "Nevedeme je k bitkám, ale nebráníme jim, když se poperou. Mohou se rvát, kdy chtějí."
A to platí jak pro odvážné maladce, tak pro ruské děvočky. Jedenáctiletá dívka s dlouhým copem se prohání po kluzišti a kluků se nebojí. Jednak je starší, zároveň i o hlavu větší. Klidně jim v šarvátce vrazí několik pohlavků.
Tak to vypadalo v pondělí na čechovském zimním stadionu. Mladí sportovci v červených a bílých trikách trénovali bruslení, střelbu, ale i rvačky, zatímco z tribun shlíželi jejich rodiče. "Lidé u nás mají důrazný styl hokeje rádi," myslí si Kovalskij.
Právě seniorské mužstvo Čechova, města v moskevské oblasti, takovou hru praktikuje. Drsnou a hrubou. Mimo vlastních zápasníků využívá také kanadské "bestie". Brennana, Yablonského, Mirastyho a Tarnaskyho.
Ti čtyři už nakupili tolik potíží jako všichni ligoví hříšníci dohromady. Přes opakované tresty však stále považují hokejové kluziště za boxerský ring a pravidelně pořádají zápasnická představení.
TAK KDO JE DALŠÍ. Malí hokejisté Čechova při jednom z tréninkových cvičení.
Vždyť také mají o co hrát. V prosklené vitríně v přízemí stadionu totiž leží originální pás pro boxerského šampiona asociace WBA. Že by cíl mužů, které ostatní nazývají šílenci a blázny?
"Lidi často nechápou, proč tu ty Kanaďany máme," potvrzuje Kovalskij, že se počínání jeho klubu často někomu nelíbí. A hned proto vysvětluje. "My jsme chudý klub. Nemůžeme si dovolit kupovat Jágra nebo Radulova. Musíme soupeře přetlačit silou. Zastrašit ho," objasňuje taktiku nejhoršího celku KHL.
A to učí děti už od prvních hokejových krůčků s viťazem (česky rytířem) na prsou. "Rytíř se ničeho nebojí, nikdy neustoupí. Tak vedeme i naše děti."
Funguje to. Jeden z bijců zvedá ruce nad hlavu a zakřičí, v přetlačované složil protivníka. Vyhrál svůj zápas.
