Otec Vodrážka vlastní v Plzni obchod s pivem a po prazdroji se jeho pětadvacetiletému synovi v Americe moc stýská. Kupuje si ho tedy alespoň v plechovkách.
Nosí brýle, klíčí mu klasické pivní bříško a za svůj nejúčinnější úder považuje českou facku. "Honza to strašně mydlí, ve rvačkách neprohrává, ale taky umí hrát hokej," tvrdí agent Jaromír Henyš. "Všechno tam odkoukal, pálí mu to. Není žádný blbeček."
Henyš ještě přidává historku z civilu. Na autobusové zastávce v Plzni si skinhead dovoloval na několik Ukrajinců. "Honza si sundal brejle, pár mu jich ubalil a skin ho prosil, aby ho nechal," vypráví.
Vodrážka jedno léto trénoval s legendárním válečníkem Bobem Probertem. Od něj se naučil, že lekce kickboxu a jiných bojových umění jsou na ledě k ničemu. Že potyčky na bruslích mu dají nejvíc. Žádný český hokejista se v NHL neživí jako bitkař. Vodrážka je průkopník. Potřebuje ještě udělat poslední krok z farmy.