"Radši bych viděl, aby se v přesilovkových formacích objevovali naši kluci, spíš než třeba Čech Pavel Brendl. Jistě by se pak rychleji zlepšovali," řekl listu Calgary Sun. Diskuse se rozproudila po mistrovství světa do dvaceti let, kde se Kanada opět ani nepřiblížila titulu, finále hrálo Česko s Finskem.
Cherry vede juniorský klub Mississauga Ice Dogs. Konkurence zpravidla využívá práva držet na soupisce dva Evropany, kdežto Cherryho soubor demonstrativně nemá žádného. V Ontarijské lize není horšího týmu. Ice Dogs vyhráli jen tři zápasy z pětačtyřiceti...
Leckdo se nechá strhnout plamennými řečmi, v Kanadě se však najdou též Cherryho odpůrci. "Evropané překážejí našim chlapcům? A co Američané? Ti nepřekážejí? Jaký je rozdíl mezi cizincem z Michiganu a z Litvy?" tázal se jeden z komentátorů na internetové stránce faceoff.com.
"Já bych si nechal klidně tři čtyři Evropany," připojil se Jeff Hunt, majitel mužstva Ottawa '67. "Naše liga není jen vychovatelna. Je to taky zábavný podnik. A když přijde plný stadion, nebude gólmanovi po skvělém zákroku kontrolovat pas, než mu zatleská. Měli bychom brát nejlepší juniory na světě. Když jsou někteří z Česka, tak ať jsou."
Protože Švédové a Finové se do kanadských juniorských soutěží nevypravují, problém se vztahuje zejména na Česko, Slovensko a Rusko. Přibližně padesát českých mladíků ročně prchne za moře, vesměs bez náhrady. Proti tomu se bouří české kluby. Žádají zavedení poplatků za hokejisty, kteří ovšem v Kanadě mnohými nejsou vítáni. "Když jsme na jednání vyjádřili naše představy, koukali se na nás trochu divně," řekl Jindřich Micka, generální sekretář svazu.
Jak může trvat paradoxní situace, v níž si transport hokejových nadějí přes Atlantik nepřeje ani jedna strana? Dorostence nabádají k časné cestě do Severní Ameriky agenti, aby si hoši zvykli na odlišné prostředí a proslavili se před draftem do NHL. Kdo je úspěšný v draftu, může v NHL žádat vyšší plat. A podíl z hráčovy smlouvy činí výdělek agentů.