„Většinou nefotím nic akčního. Já sám nejsem akční. Chci furt zpomalovat, proto dělám jógu. A navíc krásné věci vznikají pomalu. Šampaňské, sýr, Sixtinská kaple,“ vyprávěl osobitý fotograf, který před měsícem oslavil 69. narozeniny. Proslavily ho i mužské akty.
Fotil jste předtím hokejisty?
No... hokejisty jako tým ne. Ale pro Jedličkův ústav jsme dělali kalendář, který se jmenoval Šampioni a borci, a tam jich bylo... dva. Jeden Plekanec, druhý už nevím.
Takže co vy a sport?
Já dělám jen tu jógu, už asi čtyřicet let. Od té doby, jak Beatles šli do Indie, tak všichni začali s jógou. Nirvána ještě nepřišla, ale v sedmdesátce si umím zavázat boty, to je ta nirvána. Ostatním je zavazuje manželka. Na sport se jinak jen koukám. A dělám životosprávu Churchilla. Ptali se ho, jak se dožil tak vysokého věku, když celý život hulil a chlastal. On říkal, že se šetřil – kde měli stát, on seděl, kde měli sedět, on ležel. A já jsem na tom podobně.
Jaký sport pasivně sledujete?
Už toho moc není, protože všichni jsou šíleně oblečení! Koukal jsem se dřív na plavání, ale teď už jsou jako astronauti. Sleduju fotbal, protože všechny moje lásky byly fotbalisti. Takže až se zamiluju do hokejisty, budu vědět víc o hokeji. Ale moc o sportu nevím.
Miloval jste slavné fotbalisty?
Možná že slavní teprve budou. Oni jsou tak mladí, že mají ještě ke slávě daleko. (smích)
Jaké je prostředí na zimním stadionu pro focení?
Když vybrali na tuhle práci mě, asi nebudou chtít fotit zátiší a krajinky, ale udělají sexy kalendář. Protože jinak se to neprodá. Je dobré vědět, že holky kupují třikrát víc než kluci. To začalo už v ráji, že Adam měl jedno listí a Eva chtěla tři. Od té doby je marketing namířený na ženy. Laikovi jako já když řeknete hokej, myslíte si, že jsou to Rambové a rváči. A já chci ukázat i druhou stránku člověka, že jsou to taky jen normální kluci, když sundají všechny ty skafandry a helmy.
Chtěl jste po nich odvážnější fotky, než by byli ochotní udělat?
Aby člověk na fotce vypadal dobře, musí se i dobře cítit. Klidně ať jsou v roláku. Já bych se taky nesvlékl, přece jen mi už není dvacet. Záleží na nich. Ale i starší by se mohli vysvléct. Clintu Eastwoodovi je devadesát a pořád vypadá dobře.
Fotíte na klasický film?
Tady na digitál. Pro sebe na film, nemůžu to změnit. Galerie, která mě zastupuje, chce ruční práci. Ale když fotím pro klienta, tak záleží, co chce on. Klient šetří, aby si mohl koupit ferrari. Já auto nemám, protože fotím pro sebe na film.
Proč jste vlastně nikdy nefotil sportovní zápas?
Myslím, že je lepší fotit, co člověk umí. Jednou jsem byl na svatbě, chudákovi ženichovi cpali lžicí do pusy polévku, já pořád čekal, co přijde, a on byl konec. A já neměl ani jednu fotku. Ve sportu musíte vědět, co se děje. Já ani nevím, co je ofsajd. Vidím jen, že 20 kluků běhá při fotbale v trenkách. A honí jeden míč. Já bych dal každému jeden.
Jak slavný fotograf čekal bezzubé hokejisty Slavný fotograf Robert Vano fotil charitativní kalendář pro město Chomutov s hokejisty týmu Piráti Chomutov. Na snímku Nikolas Hlava. Robert Vano zavelel útočníkovi Nicolasu Hlavovi: „A teď ukaž zuby! Jé, já myslel, že je hokejisti nemají.“ Úsměv jako z reklamy na zubní pastu ho překvapil. Světoznámý fotograf si asi připadal jako Alenka v říši divů, když v pondělí pracoval na zimním stadionu Pirátů Chomutov. V prostředí, které je pro něj novum. „Já se domníval, že střídačky jsou tady uprostřed,“ namířil ruku na středový kruh. Na focení charitativního Kalendáře proti bolesti se proto pečlivě nachystal. Na papírech měl vytištěné snímky posilovny, hřiště, střídačky nebo kabin, tedy míst, kde hráče zvěčňuje. A přinesl si i vzory póz, jaké by po nich chtěl. „Musíte si mě dirigovat, to je vaše parketa, moje parketa je lítat po ledě,“ prosil ho zkušený útočník Ivan Huml, nejproduktivnější hráč extraligového play-off. „Už jsem zažil hodně focení, ale tohle si budu pamatovat hodně dlouho. Jsem zvyklý být na střídačce v plné zbroji a pod helmou, a dneska jsem si tady vytahoval triko. Pro dobrou věc to udělám rád.“ A to všechno stihl usměvavý Vano za titěrných pět minut. I s pudrováním Humlova obličeje. „Jen když z člověka potřebuju udělat monstrum, nechám to na jiných. Pudrování zvládnu sám.“ S hokejovými modely rodák ze slovenských Nových Zámků žertoval. A vždy je dostal, kam potřeboval. „Jsi mladý, tebe zkusíme vysvléct,“ obrátil se na Davida Kämpfa a ten byl v mžiku do půl těla. Nicolase Hlavu při póze na hrazdě dirigoval: „Můžeš zvedat nohy... já bych tady měl dělat trenéra!“ A obličej Jakuba Sklenáře, zpoceného po tréninku, otíral kvůli odleskům kapesníkem: „Uděláme ti odlitek jako Ježíšovi.“ Hráčů se po akci ptal, který záběr se jim nejvíc zamlouvá. „Já myslel, že on vybere, co se líbí jemu, a přes to vlak nepojede. Fajn zkušenost,“ užíval si Sklenář, který už splnil Vanovu představu o hokejistovi; v jeho úsměvu byla po chybějícím zubu díra velká jako Macocha. Vano fotil canonem („mám servis blízko bytu“) se základním, padesátimilimetrovým pevným objektivem, bez blesku a dalších světel. „Ze začátku si člověk koupí jen základní objektiv za dva tisíce, protože nemá peníze. Kolem čtyřicítky, když je úspěšný, má všechny foťáky, všechny objektivy, všechny make-upy, lidi, kteří ho oblíkají, svlékají, nosí mu kufr. A pak skončí, kde začal, u padesátky. Ještě abych s sebou tahal další věci...“ Proč taky, když světoběžník, který působil v New Yorku, Paříži a Miláně, přijel z Prahy do Chomutova autobusem s jedním batůžkem na zádech. Řidičák nevlastní. Kalendář Piráti pokřtí při prvním domácím zápase nového ročníku extraligy, tedy 8. září, kdy hostí Olomouc. |
