Už loni zažil situaci, která ho potkala i teď. Tedy, že zaskočil (a úspěšně) za jedničky a hvězdy Chomutova.
Loni v semifinále proti Kometě Brno místo Fina Lundella, letos ve finále proti Ústí místo Chábery. Chytat by měl na ledě soupeře i dnes, kdy je od 18 hodin na programu zápas číslo 5.
"Stav je 2:2, čekám taktickou bitvu. Pravděpodobně nebude padat moc gólů. Tedy doufám," usmál se 25letý gólman, který má pro štěstí na helmě fotku své ženy a děcka.
Už v předchozích sériích se Hanuljak dostal do branky, ale ta největší šance přišla teď. Ve druhé partii v Ústí brzy vystřídal Cháberu, který ze dvou střel dostal dva góly, a od té doby je místo jeho.
"Jsem rád, že chytám, ale pro mě je důležitý výsledek mužstva," říká vzorně. "S Cháberou vycházíme v pohodě, pomáháme si. Jdeme za společným cílem a je jedno, kdo je na ledě. Když chytám, tak se snažím na 100 procent. A zkušenost z loňska i z Kadaně se počítá. Tlak je teď větší, byť ne extrémní. Jde o finále, navíc derby s Ústím."
Sázka na Hanuljaka se Chomutovu ve dvou domácích zápasech vyplatila, tým sérii dorovnal. "Hodně jsme zjednodušili hru, přesilovky, začali jsme víc střílet, cpát se před bránu. A líp bráníme," našel hlavní body vzestupu. "Ale pokud chceme postoupit, musíme jednou vyhrát venku," ví dobře.
Ústeckých střelců se nebojí. To spíš ohlušujících ran z pirátských pušek, jež duněly v Chomutově po gólech. "Poprvé jsem se leknul, jsou to pěkný švestky," řehtal se.
