Ačkoli může působit vlídným dojmem, na ledě se z něj stává jeden z nejnebezpečnějších útočníků na světě. I proto se objevil v nominaci Kanady, která chce na mistrovství světa po šestileté přestávce konečně dosáhnout na zlato.
V cestě však stojí mimo jiné Česko a v jeho sestavě váš spoluhráč z Philadelphie Jakub Voráček.
Už jsme se bavili, je to můj kámoš. Nemůžu se dočkat, až proti němu nastoupím. A klidně napište, že se ho na ledě pokusím trefit.
Sám jste mu to neřekl?
Něco jsme prohodili, ale moc toho nebylo, protože jsem pospíchal na trénink. Vlastně jsme se jenom pozdravili.
Co říkáte na jeho výkony ve Philadelphii?
Vůbec mě nepřekvapilo, že se mu tolik dařilo, je to výborný hráč a umí dávat góly. Nevím, jestli si to vůbec uvědomuje, ale má neskutečnou ránu. Právě letos začal střílet mnohem častěji než dřív, díky tomu skončil mezi střelci NHL na devátém místě.
Většinu sezony jste spolu hráli v jedné formaci. Jak jste si sedli?
Perfektně! Je to bezvadný chlapík, stejně jako Jágr, Kubina a všichni Češi, se kterými jsem hrál. S Jakem jsem nastupoval opravdu často a musím říct, že nám to klapalo.
Když jste zmínil Jágra: nestýskalo se vám po něm poté, co odešel?
Hrát s ním byl zážitek. Měli jsme k sobě dost blízko a trávili spolu hodně času. Je to legenda, nastupovat s ním byla opravdu zábava. Vidíte, kdyby zůstal u nás, mohl být teď na mistrovství. Na druhou stranu -hraje play-off, navíc za Boston, což je velmi silné mužstvo. Jsem rád, že má šanci vyhrát Stanley Cup, protože na sobě neustále tvrdě pracuje. Je radost ho sledovat.
Nemrzí vás, že proti němu nemůžete nastoupit v play-off?
Nedá se nic dělat. Sezona nám nevyšla, což mě štve o to víc, že jsem byl kapitánem týmu. Věřili jsme do poslední chvíle, že můžeme postoupit, jenže z neúspěchu můžeme vinit jen sami sebe. Máme ale mladý tým a v budoucnosti můžeme být nebezpeční. Ale teď jsem na šampionátu a chci uspět tady.
Pravda, Kanada přivezla do Švédska hodně nabitý kádr: kromě vás je v týmu například Steven Stamkos nebo bratři Staalové. Myslíte na zlato?
Víte, ono to zatím vypadá hezky jenom na papíře. My teď potřebujeme najít způsob, abychom to dokázali potvrdit i na ledě. Nejdůležitější bude, abychom hráli jako jeden tým. Musí fungovat vnitřní chemie.
Cítíte, že se od vás očekává úspěch?
Samozřejmě. V Kanadě se vždycky bere hokej hodně vážně a pro nás je důležité vyhrávat turnaje, jako je mistrovství světa.
Opravdu je pro kanadské fanoušky světový šampionát takovou událostí?
Lidi to sledují. I já jsem hrdý, že můžu obléknout reprezentační dres. Když jsem vyrůstal, v jednom kuse jsem sledoval zápasy Kanady. Teď jsem ve Stockholmu v jednom týmu s dalšími výbornými hráči, od kterých se můžu hodně přiučit. Budu se snažit hrát co nejlíp.
V Evropě se hraje na podstatně širších kluzištích než v zámoří. Jak si zvykáte?
Je to trošku něco jiného. Ale během výluky NHL jsem měl možnost hrát v Berlíně za Eisbären, což mi trošku pomohlo. Musím si zvyknout co nejrychleji, protože to je jeden z nejdůležitějších faktorů úspěchu.
Co říkáte na úroveň hokeje na mistrovství světa v porovnání s NHL?
Že je to tady úplně jiný druh sportu. Každý z nás si musí zvykat, protože je to dost jiné, než na co jsme zvyklí celý život. Ale ukazuje se, že i týmy jako Dánsko jsou už vyspělé a dokážou hrát v rychlosti. Musíme si na to zvyknout.
Čekal jste, že proti němu budete mít takové problémy?
Člověk musí počítat se vším. Ale nejpodstatnější je, že si na sebe začínáme zvykat v lajně. Je logické, že nám zabere nějakou chvíli, než všechno začne fungovat podle našich představ. Ale myslím, že to bude postupem času lepší a lepší.
