Schylovalo se k zápasu, ve kterém se mohla přepisovat oficiální kniha rekordů zámořské NHL. Blue Jackets chtěli zvítězit posedmnácté v řadě a vyrovnat výkon pittsburghských Penguins z ročníku 1992/1993.
Výkon z časů divoké a ofenzivní ligy, kde vládli obhájci Stanleyova poháru vedeni nezastavitelným Kanaďanem Mariem Lemieuxem, jemuž zdatně sekundoval i tehdy dvacetiletý Jágr.
Právě on byl v listopadu u na dlouho poslední porážky Columbusu, Blue Jackets prohráli na floridském ledě 1:2 po samostatných nájezdech. Jágr šťastně skóroval, rozhodující nájezd proměnil Aleksandr Barkov.
Nejdelší vítězné série v NHL:
|
Od té doby byli svěřenci svérázného kouče Johna Tortorelly k neporažení.
„Je to úžasná série. Při tak dlouhé sezoně musíte najít extra motivaci, abyste hráli stejně jako v play-off. To je teď jejich výhoda. Ke každému zápasu přistupují jako k rozhodující bitvě finále Stanleyova poháru. Tak by to mělo být celou dobu, ale když hrajete 82 utkání, hledáte stejně silnou motivaci těžko. Jim hrozně pomáhá vědomí, že mohou překonat pittsburghský rekord,“ tvrdil Jágr.
Sám plánoval, že s Panthers případně Tortorellův výběr zastaví. 14. ledna se měli opět střetnout. „Čekáme na ně,“ smál se čtyřiačtyřicetiletý veterán.
To samé si ale přáli i jiní, cenný skalp chtěli získat také Capitals. Milovníci falešných výzev, kteří sice umí zvítězit ve Winter Classic nad každoročními kandidáty na zisk Stanley Cupu nebo zvládnout boj o Presidents Trophy pro nejlepší klub základní části, nicméně pravidelně selhávají v play-off.
Hecovali se, i pořádně siláckými řečmi.
„Bude to zábava, až ukončíme jejich sérii,“ vyhlašoval před čtvrtečním večerem Švéd Andre Burakovsky. Znělo to nabubřele, zvláště od někoho, kdo dal za 34 duelů jen čtyři góly.
Columbusu stačilo naposledy vyhrát a hřál by se vedle svého geografického souseda v čele historické tabulky. Nikdo jiný než Penguins sedmnáctkrát po sobě nevyhrál. A platí to i po krutém probuzení do pátečního dne.
Blue Jackets útok na rekord nezvládli, v hlavním městě USA prohráli 0:5, trefil se i smělý Burakovsky. „Chtěli jsme je zastavit,“ usmíval se kanadský veterán Justin Williams, jeden z tahounů domácích.
Ač má Columbus patrně nejstylovější oslavu vstřelených gólů (jeho zásahy na domácím ledě doprovází zvuk výstřelu z děla), drží si vizitku třetího nejútočnějšího klubu v NHL a má nejlepší rozdíl skóre ze všech, ve Washingtonu jindy spolehlivé kanóny utichly.
Neprosadil se pracovitý kapitán Nick Foligno, Brandon Saad ani Cam Atkinson. „Nemůžete vyhrát všechna utkání. I i tak jsem na všechny své spoluhráče hrdý,“ řekl smířlivě Brandon Dubinsky, jeden z oblíbenců prošedivělého trenéra Tortorelly.
„Myslím si, že jsme první půlhodinu hráli dobře, ale prostě jsme nemohli překonat Holtbyho. A pak jsme náhle přestali hrát naším stylem. Přesto jsem pyšný na náš tým,“ nermoutil se z porážky známý bouřlivák. Dobře věděl, že minimálně v první třetině Blue Jackets hráli vynikající hokej, kterým se dostali do čela NHL, a byli tím lepším mužstvem na ledové ploše.
Capitals ale díky Holtbymu odolali. Dali pět gólů, asistencí se připomněl i ruský lídr Alex Ovečkin. Ty pravé zkoušky ale na něj a jeho spoluhráče teprve čekají. Třeba jim jednu takovou přichystá Tortorella v play-off.
Nepochybně by byla mnohem těžší než právě zvládnutá falešná výzva.
