„Lépe to ani skončit nemohlo,“ neskrýval dojetí Daniel. Tahle souhra symbolicky uzavřela kariéru dvojčat, která v dresu Canucks odehrála dohromady 2 634 utkání.
„Ještě rok!“ skandovaly plné tribuny v Rogers Areně poté, co dělovka z dílny švédských bratrů rozhodla o triumfu Vancouveru nad Coyotes 4:3 po prodloužení. Jako by se fanoušci snažili přesvědčit klubové ikony, aby si své rozhodnutí o společném konci kariéry rozmysleli. Tohle přání ale zůstane téměř určitě nevyslyšeno.
Na začátku týdne Sedinovi oznámili, že poslední tři zápasy základní části letošního ročníku budou zároveň jejich koncem v NHL. Chtěli tak minimalizovat pozornost, která by se k 37letým tahounům kanadského klubu po celý ročník jinak upínala. Se zveřejněním svého rozhodnutí si počkali co možná nejdéle. O to více si užívají třízápasovou emoční tečku.
Sbohem, dvojčata! Město smutní, loučí se Sedinové |
„Moc jsem toho před utkáním nenaspal. Bylo to těžké, vědět, že je to poslední utkání na domácím ledě,“ popisoval Daniel loučení s klubem, kde s bratrem strávili 16 sezon.
„Takové momenty nejsou jednoduché,“ přitakal Henrik. Podobné okamžiky prožili v rolích spoluhráčů, když před deseti lety končil s hokejem současný funkcionář týmu Trevor Linden. Přesto se na ojedinělé chvíle nešlo připravit.
Plné tribuny daly zapomenout na to, že Sedinovi s Vancouverem nikdy nedosáhli na Stanley Cup. Od něj dělila mužstvo z Britské Kolumbie v roce 2011 jediná finálová výhra.
„Když ty lidi vidíte, chcete ze sebe vydat to nejlepší. Snad půjdou domů šťastní. My určitě,“ děkoval příznivcům Daniel po poslední výhře na domácím ledě.
Proti tradicím kanadsko-americké ligy si po utkání přijeli všichni hráči soupeře potřást ruku s loučícími se legendami. Arizona a v minulém utkání i Las Vegas tak vyjádřili respekt k bratrům, jejichž přístup na ledě i mimo něj byl vzorným příkladem pro každého hokejistu.
Teď už je před držiteli mnoha individuálních klubových rekordů úplně poslední zápas. Po utkání v Edmontonu se bratři Sedinové určitě dočkají dalších poct, jako je vyřazení čísel 22 a 33, pravděpodobně i uvedení do Hokejové síně slávy. Jak jinak než spolu.
