V jihlavské Dukle strávil brankář David Honzík sezonu 2015/16, a bylo to vydařené angažmá. I proto se letos v lednu těšil, že na tehdejší výkony naváže.
Ovšem jeho návrat na Vysočinu měl tentokrát pouze podobu krátké epizody. Pětadvacetiletý rodák z Milevska už je z prvoligové Jihlavy zase pryč – v nadcházejícím hokejovém ročníku bude oblékat dres extraligového Litvínova.
„Nijak jsem se v tom neangažoval. Jen mi zavolal pan Ščerban (jednatel Dukly – pozn. red.), že má o mě Litvínov zájem a on nemá problém mě prodat. A ať řeknu, jestli chci jít, nebo ne,“ uvedl Honzík.
A vzhledem k tomu, že obchod se nakonec podařil, tak jste s tím neměl problém ani vy. Je to tak?
Na jednu stranu mě potěšilo, že i když jsem neměl optimální sezonu, tak o mě Litvínov projevil zájem. Ale zase je taky fakt, že jsem s Duklou chtěl příští sezonu zabojovat.
Takže jste měl rozpolcené pocity?
Ano. Zase je pravda, že vzhledem k tomu, jak to teď v Jihlavě je, že jsme tam byli vlastně tři brankáři, tak jsem tu možnost odejít využil.
Nicméně to byl asi šok, vzhledem k tomu, s jakým nadšením vás v Dukle v lednu vítali. S tím, že za tři měsíce zase zmizíte, jste asi nepočítal. Mám pravdu?
Jasně že nepočítal. Já si v Jihlavě zařídil bydlení a teď musím všechno rušit a stěhovat se jinam. To není jen tak. Z tohohle pohledu to rozhodně není nic příjemného.
Už jste zmínil, že Jihlava podepsala hned tři brankáře. Kromě vás ještě také Jana Brože a Švéda Niklase Lundströma. Neměl jste v tu chvíli, kdy se zřejmě ještě nevědělo o zájmu Litvínova, trochu obavu?
Ne, protože si myslím, že jsem lepší gólman než oni, že bych si pozici jedničky vychytal. Tím nechci říct, že oni nejsou kvalitní, naopak. Proto bylo jasné, že nějaký prostor na rotaci by tam být musel. Takže nakonec i proto jsem rád, že jsem dostal šanci bojovat nahoře.
S Litvínovem se připravujete hned od úvodního tréninku, jaké jsou vaše první dojmy?
Dobré. Musím říct, že v Litvínově je to vlastně podobné jako v Jihlavě, taky takové domácké. Je tady výborná parta, tréninky dávají smysl. Takže dobré.
Když se ještě na chvilku vrátíme o pár týdnů zpátky, už přebolelo vyřazení v prvoligovém play off s Kladnem?
Přebolelo, ale myslím, že zklamaní jsme z toho byli všichni. A to opravdu dost dlouho. Prohrát takovým způsobem... Podle mě jsme nehráli play off hokej od prvního zápasu. Už s Litoměřicemi jsme měli párkrát namále. Prostě jsme nedokázali přepnout.
Čím si to vysvětlujete?
Opravdu nevím. Vlastně se nám povedlo přepnout jen v tom jednom utkání s Kladnem, co jsme hráli doma. Pak už zase ne.
Celkově jste v dresu Dukly po návratu odchytal čtyři zápasy v základní části a pět v play off. Předpokládám, že jste asi čekal větší vytížení...
Jasně že čekal. Věřil jsem, že dostanu šanci zabojovat o play off od začátku. Ale faktem je, že mi to v tu dobu asi taky úplně nešlo a trenéři se rozhodli tak, jak se rozhodli. Nicméně nakonec v té nejdůležitější části na mě přece jen vsadili a za to bych jim chtěl poděkovat.
V sérii s Kladnem jste si připsal celou řadu skvělých zákroků. Dokonce i Jaromír Jágr vás nejednou chválil...
Je jasné, že od takové sportovní legendy se chvála četla hezky, jenže co je to platné, když jsme Kladno neporazili.
Jihlavu už jste úplně odstřihl, nebo s někým i nadále zůstáváte v kontaktu?
Kamarády tady mám pořád. Tím největším je Tomáš Harkabus, s ním si píšu a volám nejvíc.
Jaká je vaše představa ideální sezony 2019/20?
Jako vždycky, odchytat v ní co nejvíc zápasů. A tentokrát bych si moc přál, abych ji celou strávil v extralize a nemusel nikam pendlovat.
