Kdyby se mu na jaře roku 2017 neozvala extraligová pražská Sparta, s velkou pravděpodobností by se stal hráčem Jihlavy, se kterou byl už předběžně domluven. Jenže klub vašeho srdce se zkrátka neodmítá...
„Pro mě to bylo splnění malého snu. Spartě jsem od mala fandil, jednou jsem si za ni chtěl zahrát,“ prozrazuje Honzík. „To se mi povedlo. Ale bohužel to asi nevyšlo podle mých představ.“
Po necelých dvou sezonách jste tak Spartu opustil a přece jen zamířil do Jihlavy. Proč u vás vyhrála zrovna Dukla?
Protože už jsem tady byl a prožil jsem zde parádní sezonu. Pořád tady k tomu klubu mám vztah. I když se možná někteří lidé zlobili, jak to před rokem a půl dopadlo, tak nabídce ze Sparty jsem prostě nedokázal říct ne. Mohla přijít jen jednou za život.
Jak rok a půl v týmu z pražských Holešovic vnímáte?
Pozitivně. Loni jsem nechytal vůbec špatně. Kolem Vánoc se ale nedařilo celému týmu a já jsem to tak nějak odnesl. Byl jsem mladý gólman. Tak to prostě bývá. Ale vnímám to tak, že to byla veliká životní zkušenost. A někam mě to taky posunulo.
David Honzík v brance Sparty.
Letos jste více času než ve Spartě strávil v dresu rivala, prvoligové Slavie. Jak k tomu došlo?
Loni, kdy jsem stál a byl pomalu přes měsíc a půl bez zápasu, jsem si musel něco hledat. Do toho se ozvala Slavia. Bylo to v Praze, nemusel jsem nikam dojíždět, takže to bylo ideální. Musím říct, že na Slavii se ke mně všichni chovali hezky. Že jsem přišel zrovna ze Sparty, to pak už lidé taky asi vzali. Slavii musím poděkovat, dostával jsem hodně času v bráně.
Dokonce jste se nyní stal brankářskou jedničkou Slavie. Nebyla nyní ve hře možnost, že byste se ze Sparty přesunul tam?
Na tohle téma jsme se ani nebavili. Bohužel, v dnešním sportu o všem rozhodují peníze. Slavie je na tom tak, jak je. A Sparta mě chtěla vytrejdovat, nebo nějak zpeněžit.
A v dresu Karlových Varů.
Při vašem odchodu ze Sparty údajně byly ve hře i dvě extraligové nabídky. Prozradíte víc?
No, to bych asi nerad. To už je stejně minulost. Ale jednalo se o jeden tým, který hraje hodně nahoře. A o druhý, který hraje hodně dole. Ale já jsem hlavně chtěl chytat. Což doufám, že v Jihlavě budu, a co nejvíce. Ostatní nabídky sice byly zajímavé, ale nemyslím, že by pro mě dávaly takový smysl do budoucna.
Ozvali se vám z Karlových Varů, jejichž jste odchovancem?
Z Varů se nikdo neozval.
Když už jste opustil nejvyšší soutěž, jste rád, že jste hráčem elitního klubu Chance ligy? Dukla má znovu postupové ambice.
To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se vracel. Chci bojovat. Už jsem ten pohár pro vítěze první ligy jednou s Jihlavou nad hlavu zvedl. A chci ho zvednout znovu. A pak se poprat o extraligu.
A jak v Jihlavě vnímáte své současné brankářské konkurenty?
Jak Niky, tak Brožák (Niklas Lundström a Jan Brož) jsou top gólmani první ligy, ve statistikách jsou nahoře. Takže se jim musím minimálně vyrovnat a snažit se být lepší než oni dva. Ale já si myslím, že to je pro nás jedině dobře, konkurence je třeba. Vnímám to pozitivně, asi tu bude nějaká rotace a před play off se ustálí, kdo bude chytat.
Angažmá jste začal v pozici dvojky, v sobotu proti Slavii jste kryl záda Janu Brožovi. Budete chytat v pondělí doma proti Přerovu?
To se musíte zeptat trenérů, sám to ještě nevím (usmívá se). Uvidíme. Ale určitě to neberu tak, že kdybych nešel do brány, budu tu třískat hokejkou, co to jde. To určitě ne. Zase se musím dostat do nějakého tempa, abych byl připravený naskočit.
