„Vzhledem k zápasu na Slavii a cestování to nebylo úplně ono,“ hodnotil útočník svůj výkon. „Trošku mě bolela hlava, ale s tím člověk musí počítat, když je v takové situaci jako já, že hraje v podstatě na farmě.“
Frýdek-Místek je partnerský klub Ocelářů a Květoň do něj po minulé sezoně přestoupil z Vítkovic.
„Měl jsem nějaké nabídky, ale pak jsme se spojili s Honzou (sportovním ředitelem Ocelářů Janem Peterkem – pozn. red.) a nabídl mi, že můžu nastoupit ve Frýdku-Místku, že dal se uvidí. Teď mě zavolali nahoru,“ popsal Květoň svůj návrat do Třince.
Jak jste nesl, že jste z Vítkovic místo do extraligy zamířil do první ligy?
Někde jsem hrát musel. Dlouho jsem čekal, ale když už se rozjížděly všechny soutěže, tak mi Frýdek-Místek přišel jako rozumná varianta než jen trénovat a sedět doma. Já nevím, jak to vnímají ostatní, ale já to bral tak, že budu na ledě a v zápřahu. což mi může jenom pomoct.
8. kolo extraligyZpravodajství |
Jaké to je vrátit se po pěti a půl letech do Třince?
Ještě nevím, jestli budu hrát za Třinec více. Dneska jsem tady. Jdu ze dne na den. Uvidíme zítra. Škoda, že jsme neudělali tři body, bylo by to lepší. Ale tady bylo vždycky dobře. Je tu pěkný zimák, parta funguje. Kluci mě přijali skvěle.
Kdy jste se dozvěděl, že nastoupíte za Třinec?
Dneska ráno. Chystal jsem se zrovna do Frýdku-Místku na trénink a před osmou ráno jsem měl telefon.
Nejste náhrada za Nestrašila, který zamířil do Magnitogorsku?
To nevím.
S trenérem Václavem Varaďou jste ve vaší minulé třinecké sezoně hrál v jedné řadě. Je to výhoda, že se dobře znáte?
Nějaké přátelství tam je, ale teď je to trenér a tudíž můj nadřízený. V Třinci jsem všehovšudy šest hodin, takže těžko soudit. Dneska se mi to líbilo, hra byla organizovaná. Všechno bylo v pohodě.
Nemrzí vás, že pozvánka nepřišla o kolo dříve, kdy Třinec hrál ve Vítkovicích?
Tak jsme nad tím nepřemýšlel. Měl jsem dohodu, že začnu ve Frýdku-Místku a uvidí se. Tam jsme hrál a jestli mě povolají do Třince, to jsem nechal plynout a hrál první ligu.
Proti Karlovým Varům jste nastoupil v útoku s Martinem Adamským a Jiřím Polanským, s nimiž jste toho už dříve hodně odehrál. Bylo to deja vu?
Hlavně jsem se snažil to nekazit, nedělat chyby. Ti kluci vědí, jak hrát. Polda je silný za branou v útočném pásmu, ale moc šancí jsme si nevytvořili šancí.
Při prvním střídání jste dvě nadějné příležitosti měli...
Jasně, byly, ale neskončily gólem, což je škoda. Těžko se mi to hodnotí. Jsem tady fakt chvíli. Hlavně jsem rád, že jsme to zvládli, že jsme máme ty dva body.
Blízko jste měli ke třem, jenže Stříteský v 55. minutě v přesilovce vyrovnal na 3:3.
Stříťa to trefil pěkně. Škoda našich přesilovek. Měli jsme čtyřminutovou pěti proti čtyřem a pak jsme i dlouhou (111 vteřin) pět na tři. To jsme mohli odskočit a věřím, že bychom to už dohráli. Přišla však jedna střela v přesilovce a srovnali. Jeden faul. To se stává.
