„To vůbec nevnímám. Jsem rád, že to tam padá, a doufám, že to bude pokračovat. Hlavně, když to týmu pomůže. Když nevyhrajeme, nemá gól cenu,“ říká s pokorou.
Především první zásah, který ve 14. minutě otevřel skóre souboje Olomouce s Třincem, vzbudil údiv. Současně s buly ve střední třetině se Škůrek rozjel, Vyrůbalík mu jen přistrčil puk a rázem se obrovitý bek prosmýkl mezi zkoprnělými soupeři a uháněl sám.¨
„Celá pětka jsme si řekli, že to vyzkoušíme, zkusím tam vjet a vyšlo to úplně parádně. Výborné buly, úplně se mi to otevřelo a všichni to zbaštili, takže jsem jel sám na bránu,“ smál se, když blafákem překonal Hrubce.
Třineckou jedničku nakonec vyhnal z brány, když ve 23. minutě zvýšil už na tři nula po přihrávce Eberleho zpoza branky. „Honza Eberle mě nádherně našel, to byla neskutečná přihrávka,“ rozplýval se Škůrek.
Se šesti vstřelenými brankami už atakuje i špičku klubových střelců, na prvního útočníka Buriana najednou ztrácí jen jeden zásah. „Je to práce celé lajny, že mě využívají. Jsem rád, že to štěstí je na mé straně a padá to tam. Ale není to všechno. Není to jen o gólech, musím odvádět obrannou práci a ta je mnohem důležitější,“ uvědomuje si.
Přesto svými góly pomohl k současné pohodě kohoutů. Ještě nedávno řešili, jak začít doma vyhrávat, a nyní si užívají šesté místo, když před svými fanoušky v plecharéně tančili pětkrát z posledních šesti zápasů.
„Pohoda je, ale nesmíme se tím svazovat a musíme v tom pokračovat. Tabulka je hrozně vyrovnaná, musíme to vydržet do další reprepauzy, nahrát co nejvíc bodů a pak zase potrénovat,“ nabízí Škůrek jednoduchý recept.
