Vzápětí si černošský mladík lehne doprostřed mokré ulice. Nevstává, auta ho objíždějí. "Když jsme na cestách, jen v Detroitu nesmíme ven z hotelu," tvrdí Martin Straka z Pittsburghu.
"Právě nedávno tady někoho zastřelili," podotýká Jiří Fischer, obránce Red Wings, docela nezúčastněným hlasem.
Do středu Detroitu, v zámoří zvaného Downtown, totiž zajde jen občas. Hráči bydlí stranou, v lepších čtvrtích a do haly se přirozeně vozí. Ostatně do Joe Louis Areny se pěšky skoro nedostanete. Stadion v šedivočerveném plášti zvenčí připomíná rozlehlé silo. Wings v něm hrají od roku 1979. Stojí mezi vícepatrovými betonovými garážemi, na břehu široké řeky, za níž už je Kanada.
Interiér vyhlíží nemoderně, opotřebovaně a stísněně. Vždyť pouze tři haly v NHL jsou starší. Visutá krychle s obrazovkami a ukazatelem skóre pamatuje leccos. Sparta má v pražské Paegas Areně bezpochyby lepší.
Tým kapitána Yzermana představuje nejlesklejší atrakci města. Žene ho do útoku možná nejhlučnější publikum v lize. Téměř pět let se táhne série vyprodaných utkání. Nyní jich je 197.
Právě kvůli vášnivým divákům sem přestoupil gólman Hašek. "Mají tu basket, fotbal i baseball, ale každý tu mluví o hokeji," žasl. V klubové hospodě asi půl kilometru od stadionu se o NHL debatuje u baru i u každého stolu.
"Fjodorov by se měl víc zajímat o hru než o svou tenisovou přítelkyni," tvrdí zasvěceně majitel, jenž stěny podniku vyzdobil vlajkami, dresy a fotografiemi.
Venku se staví. Za pár let centrum prokoukne.
"Otevírají kasina a nový fotbalový stadion, na kterém bude finále ligy - Super Bowl," tvrdí zadák Jiří Fischer. Detroit je však fascinován hokejem a přezdívka "Hockeytown" by mu měla ještě nějakou dobu vydržet.
