V předběžném pořadí skautů před loňským draftem hokejové NHL byl Petr Holík v jednu chvíli mezi jedenáctkou nejlepších Čechů. Žádný ze zámořských klubů si ho ale pak nevybral.
Letos v Pittsburghu však bude mít zlínský technik daleko větší šance. Na mistrovství světa juniorů v Kanadě byl se čtyřmi góly kanonýrem české reprezentace a zároveň byl vybrán mezi tři nejlepší hráče národního týmu.
"Nevím, jestli jsem se před skauty zviditelnil. Tohle jsem neřešil a je mi to jedno," říká 19letý Holík. "Do budoucna se mi ale zkušenosti ze šampionátu budou hodit."
Věděl jste, že sledují skauti speciálně vás?
Na juniorských turnajích jsme je potkávali na hotelech. Tady jsem ale žádného neviděl, i když jich tam bylo určitě hodně.
Máte sen zahrát si v NHL nebo aspoň v zahraničí?
Tak daleko se nedívám. Vůbec nevím, co bude za dva roky. Teď je mým cílem udělat úspěch se Zlínem.
Mrzelo vás, že jste nebyl loni draftován?
Mezi českými hráči jsem byl snad čtyřicátý, takže mě ani nenapadlo, že bych mohl být draftovaný.
Máte informace od vašeho agenta, jak si stojíte před letošním výběrem?
Kontakty má, někdo mu zavolá. Ale neříká mi to, protože bych toho měl třeba plnou hlavu.
Jaký styl hokeje je vám bližší? Evropský nebo zámořský?
Evropský je mi blízký technicky. Nevyhovuje mi ale velké kluziště. Na malém hřišti mi hokej sedí více. Mám sice malou postavu, ale baví mě se srážet s protihráči. V zámoří jsou mantinely měkčí, takže nárazy tolik nebolí.
SLÁVA V EXTRALIZE. Střelec prvního zlínského gólu do sparťanské sítě Petr Holík.
Loni v USA jste hráli o záchranu, letos jste skončili pátí. V čem byl rozdíl mezi týmy?
V kvalitě hráčů žádný. Měli jsme ale lepší partu. Pomáhali jsme si navzájem. Před každým zápasem to bylo dobře nahecované.
Co pro vás znamená, že jste byl vybrán mezi tři nejlepší české hráče šampionátu?
Těšímě to, ale raději bych bral vyšší umístění. Navíc čtyři góly nejsou zase tak moc, protože jsem měl více šancí. Letos jsem dostal také větší prostor. Hrál jsem v první lajně. Chodil jsem na přesilovky. Loni jsem spíš sbíral zkušenosti.
Těšil jste se na atmosféru šampionátu? Splnila vaše očekávání?
Průměrně chodilo patnáct tisíc diváků, atmosféra byla úplně někde jinde než v extralize. Zážitek na celý život. Lidi v Kanadě berou hokej jako show, kterou jim předvádíme a oni nám to pak vrací. Byl jsem na zápase Kanada–Rusko a divil se, že nespadl zimák.
Poznávali vás fanoušci?
Díky našemu bláznivému gólmanovi Mrázkovi, který dělal show, jsme si je získali a kromě zápasu s Kanadou nám fandili. Byli jsme v nákupním středisku a jakmile nás lidi uviděli, šli si koupit kšiltovku Czech team a chtěli podpis. Znali nás i jménem. Hokejem žili.
