Ještě před pár dny však jeho myšlenky zaměstnávala naplno. Není divu, vždyť i lékaři si marně lámali hlavu, co vlastně pardubického útočníka trápí. Několikrát se zdálo, že už je v pořádku. Jenže odehrál několik utkání a zvýšená teplota, únava a zesláblost byly zpět. Proto neustále chodil na vyšetření krve nebo seděl doma a trápil se. "Na psychice to člověku rozhodně nepřidá," podotkl Divíšek.
Místo tréninku si spolu s lékaři lámal hlavu, co mu vlastně takové zdravotní potíže způsobuje. "Prý mám v krvi nějaké dva viry, které se nemají navzájem rády a bojují proti sobě. Nedají se z těla vyndat ven, musím počkat, až to ustane," převedl Divíšek lékařské závěry do laické řeči.
Kde se v jeho krvi vzaly? "Příčin je strašně moc," poznamenal třiadvacetiletý hokejista. Příčinou by mohla být nedoléčená angína, mohl se nakazit v Americe, kde hrával za Philadelphii, nebo třeba to mohla způsobit změna klimatu při přechodu do Evropy. Neví. "Lepší je ale vyléčit se než pátrat po příčinách," usmál se Divíšek.
Návrat na led nechtěl uspěchat, ale blížící se play off a naděje pardubického mužstva na úspěšný výsledek ho v klidu nenechaly. Proto vyzkoušel různé metody k uzdravení. Odjel na čerstvý vzduch na hory, začal brát přírodní podpůrné prostředky pro imunitní systém. "S touto možností se mi ozvala jedna paní z Litomyšle. Její mail a nabídka mě dost překvapily," řekl Divíšek.
Zdá se, že boj se záhadnou nemocí vede ke zdárnému konci. "Zatím se mi nic nevrací. Beru to tak, že to je za mnou," tvrdí Divíšek, jenž se při japonském turné znovu mohl po měsíci obléknout do pardubického dresu. V duelu s kanadským týmem St. Georges Garaga dokonce vstřelil jeden gól a byl vyhlášen nejlepším hráčem utkání. "Pauza už byla strašně dlouhá," oddechl si Divíšek.
