Na jaře s ním Kladno nepodepsalo novou smlouvu, proto se sedmadvacetiletý forvard vydal do polské Osvětimi. Odtud ale raději sám rychle odešel.
„Polovina lidí mi říkala, že v Polsku je to bez problémů, druhá tvrdila, že se tam neplatí. Bohužel měli pravdu ti druzí,“ povzdechl si Fink.
Potom následovala další štace v Prostějově. Ani tam ale dlouho nevydržel. Nakonec tedy zůstal bez angažmá.
„Nabídky jsem měl, ale největší problém byl v tom, že stále patřím Kladnu. Od extraligového klubu by za mě dostali hráče, kterého nepotřebují a narozdíl ode mě by mu museli platit. Do první ligy si řekli o takovou částku, kterou nikdo nemohl dát,“ říká Fink.
Celou dobu trénoval s jihlavskou juniorkou. I proto věří, že návrat na led zvládne. „Je jasné, že když člověk dva a půl měsíce nehrál zápas, asi nebude v tom správném rytmu. Já jsem se ale poctivě připravoval a nemám z toho obavy,“ uvedl hráč,
který by se měl objevit ve druhé řadě vedle Petra Altrichtera a Ladislava Rytnauera.
Na Finka nemají jihlavští fanoušci zrovna nejpříjemnější vzpomínky. Nejdříve pomohl Znojmu do extraligy právě na úkor Dukly.
Loni zase pomáhal k návratu Kladnu. „Je běžné, že hráči jeden rok hrají tam, druhý zase jinde. Dukla v dobách baráže a teď, to jsou dva úplné kluby včetně vedení. I díky tomu jsem tady.“