Kdo to sbírá po tréninku hokejistů Pardubic puky? Jiří Dopita. Olympijský vítěz, mistr světa, jedna z největších osobností extraligy.
Obrovitý centr se po dvou protrápených sezonách v NHL loni vrátil do extraligy. Za čtvrt roku se v Pardubicích stal šéfem i miláčkem publika. Je tu jako doma.
Když po hale bloudí zmatený opravář, Dopita mu poradí, kde najde zaparkované rolby.
Na tréninku září, téměř z každé rány dá gól. Nejvíc se rozesměje, když puk trefí trenéra Miloše Říhu.
Ale před chvílí prohrál poslední rozstřel v hokejovém curlingu - jeho puk skončil hodně mimo červený kruh pro vhazování, který při oblíbené hře hokejistů platí za terč. „S tím curlingem je to pořád bída,“ usmívá se pětatřicetiletý Dopita.
Jinak můžete být spokojený. Pardubice jasně vyhrají základní část extraligy. Vám se daří. Víte, kolikátý jste v bodování?
Jsem v desítce. Tabulku docela sleduju. Myslím, že to není nejhorší. Se svým bodovým ziskem jsem celkem spokojený, jenže to není nejdůležitější. Hlavní je úspěch týmu.
Proč nejedete s reprezentací na Švédské hry?
Dohodli jsme se tak s trenérem Lenerem. Teď je pro mě důležité, aby se povedlo play-off s Pardubicemi. Až pak se soustředím na věci kolem mistrovství světa.
Česká reprezentace bude hrát za necelé tři měsíce mistrovství světa v Praze. To vás neláká?
Ať je to v Praze nebo v Japonsku, to mi je jedno. Bude to hezčí, ale pro hráče svazující, složitější.
|
JIŘÍ DOPITA |
|
Profese: hokejista Pardubic, reprezentant. Obrovitý centr, důrazný před brankou, skvělý na vhazování, vítězný typ. Jen těžko odstavitelný od puku. Mívá horší začátky sezon, zato v play-off bývá největší oporou mužstva. |
Někteří zkušení hráči jako Patera nebo Kučera se vzdali reprezentace. Neměl byste i proto národnímu týmu pomoci?
Záleží na tom, jak budu hrát v play-off. Pokud budu hrát dobře, dá se říct výborně, a budu se cítit v pohodě a bude o mě v reprezentaci zájem, rád se do přípravy před šampionátem připojím. Ale samozřejmě se to bude odvíjet od výsledků v play-off. A bude záležet na tom, kolik posil přijede z NHL.
Pardubičtí fanoušci na internetu píší: „S Dopitou musíme ligu vyhrát.“ Jak se to poslouchá?
Nekoukám na internet, neposlouchám hlasy fanoušků. Píšou to pořád stejní lidé. Když se nedaří, tak vás poplivou, v dalším utkání jste pro ně ten nejlepší. Snažím se udělat pro tým maximum. Ovšem jeden samotný hráč určitě nerozhodne.
Od Pardubic letos čekají titul všichni. Jak budete hodnotit sezonu, když se to nepovede?
Samozřejmě by to byl neúspěch. Musíme se s rolí favorita vyrovnat. Vnímáme ji. Bude záležet na tom, jak do play-off vkročíme. Abychom se dostali do určité pohody.
Říká se, že v Pardubicích šéfují Janecký a Lubina. Už také patříte do rady starších?
Ani nepociťuji, že by někdo někomu v kabině šéfoval. Když je nějaký problém, tak to společně řeší celý tým. Názor hráčů pak trenérům tlumočí kapitán Michal Sýkora.
Není v Pardubicích až příliš osobností?
Ve Vsetíně jich bylo ve zlaté éře ještě víc. A nebyl žádný problém. Podobně jako tady. I kvalitou kádrů se ty týmy mohou srovnávat.
Trenér Říha vás na začátku sezony zařadil do třetího útoku, střídal kolem vás různé typy hráčů. Platí za velmi tvrdého trenéra, že?
Hokeji určitě rozumí, trenér je to dobrý.
A co kdyby vás poslal jako Janeckého na beka? Uposlechl byste?
Určitě bych nešel hrát beka. Já jsem útočník, a když nebudu hrát v útoku, nebudu týmu nic platný. To bych šel jinam anebo do nižší soutěže. Nebo bych skončil.
Teď nastupujete v elitním útoku vedle Tomáše Blažka. Vyhovuje vám?
Rozumíme si. Věřím, že spolu budeme hrát až do konce sezony.
Oba jste původem střední útočníci. Blažek se ale musel posunout napravo.
Já bych se vyrovnával se změnou hůř. Je menší postavy a šikovný. Dnešní hokej už není o tom, že se jeden drží na středu a druhý u prken. Jde o to si vyhovět.
Bydlíte v Pardubicích, ale rodina zůstala v Olomouci. Jak často dojíždíte?
V podstatě pořád. Pokud to jde, tak jedu domů. Je to otázka hodiny a čtvrt. Cesta je slušná.
Kdy jste se byl naposledy podívat na syna? Hraje stále ještě hokej za Olomouc?
Hokej i tenis. Když jsem doma a mám tu možnost, tak se na něj jdu podívat. Teď hráli v Přerově, prohráli.
Jste na něj pyšný? Je dobrý hráč?
Je dobrý? (chvíli přemýšlí) Je zdravý, to je nejdůležitější. Pyšný na něj jsem, je to můj kluk. Je snaživý, nikdo ho do toho nenutí. Nevím, jestli z něj vyroste sportovní hvězda. Ale je to rozhodně lepší, než kdyby seděl doma u počítače nebo se flákal na ulici.
Zdědil něco po vás ze sportovních dovedností?
To by lépe zhodnotila jeho babička. (smích) Jo, nějaké ty geny tam být musí. Když jsem byl v jeho letech, tak jsem hrával v Šumperku, v podstatě o mně do mých dvaadvaceti let nikdo nevěděl. Má všechno před sebou. Hlavně aby zůstal zdravý.
Je to také útočník. Dává góly?
Také. Občas se trefí, nějaký vyložený střelec to není, ale hraje. Má z toho radost, proto tam chodí.
Chodíte ještě v Šumperku hrát házenou?
Za klukama občas zajdu, zavzpomínáme si, ale nehraju. Není čas a ani zdraví. Hlavně kvůli kolenům. Po operaci drží, musím to zaklepat.
Cítíte, že vás chatrné zdraví při hokeji omezuje?
Teď se cítím v pohodě, ale začátky sezon bývají horší.
Umíte si představit, že budete hokej hrát i po čtyřicítce jako váš spoluhráč Ota Janecký?
V žádném případě. Chci hrát do té doby, kdy pro ten tým budu něco znamenat. Až poznám, že budu v týmu jen řadovým hráčem, tak to bych už nechtěl. Chci, aby mě klub zaměstnával ne proto, že jsem Dopita, ale že něco odvedu.
V Pardubicích máte smlouvu na jeden rok, využijete opce?
Uvidíme, jak dopadne sezona.
Před třemi roky jste v časopisu Gól řekl: „Hráči, rozhodčí a vedení svazu spolu občas nespolupracují. V některých chvílích hráči vypadají jako blbci.“ Kdy jste si tak připadal naposledy?
Vadí mi, že vztah mezi hráči, kluby a svazem není rovnovážný. U nás se na tom v dohledné době asi těžko něco změní.
Jak se to projevuje?
S hráčem v Česku si vedení může dělat, co chce. Třeba když vezmu hráčské kartičky. Ten příklad není nejdůležitější, ale snad to vypovídá. Firma, která je vydává a prodává, se s hráči nemusí vůbec bavit.
Proč v Česku nefungují hráčské odbory? Byl jste u jejich založení v 90. letech.
Tady je to marný boj proti vedení českého hokeje. Pro hráče je plat životně důležitý, nemají šanci jít do stávky třeba jako v NHL. A funkcionáři si toho jsou vědomi.
Český hokej trápí drobné i zákeřné fauly. Co si myslíte o úrovni extraligy?
Kvalita extraligy trochu upadá kvůli odchodům dobrých hráčů do zahraničí. Ale tragické to není.
Jaká je úroveň českých sudích?
Základní rozdíl je v tom, že čeští rozhodčí mají menší autoritu. Je to dané i stylem jejich rozhodování. Zahraniční sudí pískají tak, jak si myslí. U nás se jich dost nechá ovlivnit atmosférou.
Nedávno jste se s rozhodčím pohádal a dostal dva desetiminutové tresty. Proč?
Nepískal fauly, ale až odvetný zákrok.
Kdysi vyšel v novinách váš horoskop. Prý jste živel oheň. Takže na ledě vybuchujete často?
Už dlouho ne. Člověk se s věkem zklidní. Oheň? Možná. Nebo spíš ohýnek.
A co další nešvar české extraligy, sázení hráčů na zápasy? Dá se proti tomu bojovat?
Jsem si stoprocentně jistý, že v Pardubicích nic takového není. Stejně jako kdysi ve Vsetíně. Máme plný stadion lidí, kluci nic takového nemají zapotřebí.
Vy jste nikdy nesázel?
Občas ano, ale když si vsadím, tak za padesát korun. Ne na extraligu, třeba na NHL nebo na fotbal. Jsem ale spíš sponzorem sázkových kanceláří.
 Vsetínský kapitán Dopita (vpravo) byl znovu hlavní postavou domácích. Přihrával na dva góly, přesto nakonec mužstvo k vítězství nedotáhl. Zde je zachycen se sparťanským centrem Brošem. |
 Zklamaný Dopita s Hniličkou po remíze 2:2 s Německem |
 Jiří Dopita si s manželkou odvážejí kočárem trofej, Zlatou hokejku |
 Útočník hokejové reprezentace Jiří Dopita se podepisuje fanouškům na letišti v Salt Lake City. |
 Pouze Jiří Dopita se mohl v utkání se Švédy radovat ze vstřeleného gólu. |
 Klíčová postava vsetínské hokejové dynastie Jiří Dopita třímá v ruce pohár pro mistra extraligy 1997. |
 DÉMON PLAY-OFF. Vsetínský centr Jiří Dopita překonává v rozhodujícím finále hokejového play-off třineckého gólmana Radovana Biegla. |
 Plzeňský útočník Radek Matějovský brání před brankářem Bartou pardubickou posilu Jiřího Dopitu. |
 Pardubický centr Jiří Dopita (uprostřed) čeká na modré na přihrávku. Před ním číhá Lubomír Hurtaj z Plzně. |
 Vítkovice - Pardubice; Ficenc, Dopita |
 Pardubický útočník Jiří Dopita překonává plzeňského brankáře Libora Bartu. |
 Pardubický Jiří Dopita se tlačí na zlínského Martina Jenáčka. |
 Znojemský hokejista Roman Němeček (vpravo) bojuje s pardubickým útočníkem Jiřím Dopitou. |
 Jiří Dopita se vrátil do Vsetína v pardubickém dresu. |
 Pardubický centr Jiří Dopita (v červeném) se ocitl v "péči" plzeňských hráčů. |
 Pardubický útočník Jiří Dopita v zápase se Spartou. |
 Pardubický útočník Jiří Dopita v utkání s Plzní čeká na nahrávku před gólmanem Romanem Málkem. |
