„Věděl jsem, že je to Jágr. Snažil jsem se dostat ruku co nejblíž k puku. Naštěstí mě trefil a teď můžu být slavný,“ líčil s úsměvem 23letý Dominik Frodl po výhře 3:1.
Potěší taková chvíle o to víc, že proti vám stála tahle ikona?
To je jedno. Jasně, všichni víme, jaká je to legenda. Ale je to pořád soupeř a já nechci, aby mi dal gól.
Vy jste si proti Jágrovi zachytal ještě v první lize za Slavii, pamatujete si na ten zápas?
Jasně, pamatuju. Tehdy to bylo velké haló, protože to byl snad jeho první zápas po návratu do Kladna. Když to trošku přeženu, teď už si lidi na Džegra trošku zvykli. Bylo to podobné v tom, že Kladno také nemělo moc střel. Ale jednu velkou šanci jsem mu chytil. Gól mi tehdy nedal, dnes také ne.
Byly vaše zákroky ve druhé třetině klíčové pro výhru?
Myslím, že jo. To byl náš jediný výpadek v utkání, měli tam snad čtyři velké šance během chvilky. Pak jsme si řekli, že musíme bránit trošku jinak a zabralo to. Tuhle chvíli jsme přečkali a mohli se pak soustředit zase na svoji hru.
Měl jste blízko druhou nulu v řadě. Mrzí vás, že to nevyšlo?
V hlavě jsem to měl, ale prvotní bylo skóre. Bylo to jen 2:0, ne 5:0 jako ve Vítkovicích. Najednou snížili a dokonce scházely ještě tři a půl minuty. Naštěstí jsme to pak v závěru perfektně odbránili.
Při power play jste zkusil i střelu do opuštěné kladenské branky. To byl momentální nápad?
Já to už dlouho chci zkusit, teď to bylo poprvé. A ukvapené. Trefil jsem jejich hráče ještě na naší modré. Naštěstí z toho nic nebylo.
Líbila se vám atmosféra?
Tady je pokaždé skvělá. Každý zápas chodí přes pět tisíc fandů, pět nebo sedm už není zase takový rozdíl. Ale je dobře, že nepřišlo moc lidí, kteří normálně nechodí, ale teď tady byli kvůli Jágrovi.
