Před rokem odehrál v mužské reprezentaci první utkání. Sám byl tehdy z nominace trochu překvapený. „Nečekal jsem to. Nároďák je pro mě jako pro hokejistu nejvíc. Každý o něm sní,“ řekl.
U jednoho startu ale nezůstalo a mladý gólman se stal oporou v českém brankovišti. „Ten rok mi dal hodně. Teď jsem jistější a zkušenější,“ prozrazuje Furch, jenž ve čtvrtek v Plzni bude čelit švédským střelcům.
Čeká vás domácí zápas. Je v něčem jiný, než kdybyste hráli ve Švédsku?
Bude to jiné díky té atmosféře. Lidé nás budou hnát neskutečně dopředu. Tady v Plzni vždycky bylo bouřlivé publikum.
Pomáhá ta atmosféra brankáři, nebo ho to i dokáže rozptýlit?
Mně to vyhovuje. Pomáhá mi to. Mám rád zápasy, kdy je atmosféra dobrá, v podstatě mi je jedno, jestli fanoušci fandí nám, nebo soupeři. Když je stadion prázdný, tak je to pro gólmana daleko těžší.
Jsou pro vás reprezentační utkání v něčem jiné než před rokem?
Člověk může být klidnější. Při prvním utkání na něj vždycky padne nervozita. Teď už je to lepší. V Omsku jsem dostal do určité pohody a rád bych si to opět přenesl i do reprezentace. Proto jsem vůbec neváhal, jestli dorazit. Oddychl jsem si tři dny. Od soboty jsem byl doma a mohl si vyvětrat hlavu a připravit se na turnaj.
Jak hodnotíte výsledky Omsku?
Dobré. Některé zápasy jsme sice mohli vyhrát a ztratili jsme je v závěru, přesto celkově ty výkony máme zatím kvalitní.
Vaše pozice v brankovišti se zdá být neotřesitelná.
Je to dobré. Když jsme vyměnili trenéra, tak jsem chyběl jen v jednom utkání, jinak pořád chytám. Ta důvěra a podpora je tam hodně cítit.
Předpokládám, že takový zápřah vám příliš nevadí?
Já už jsem zvyklý ze Slavie. Je to pro gólmana hodně důležité. Samozřejmě občas by si rád oddychl. Většinou se domluvíme s koučem a dá mi volný trénink, což je hodně příjemné. Chce po mně, abych odchytal maximum zápasů, a tak tu roli plním. Nedělá mi to problém, žádný brankář přece nechce sedět na střídačce.
Máte za sebou už utkání proti čínskému Kunlunu?
Čeká nás to až po reprezentační pauze. Hodně kluků o tom mluví a hodnotí. Do toho se pouštět ještě nebudu. Chci se o tom sám přesvědčit, jaké to tam opravdu je. Celé to tam prý staví za pochodu. Myslel jsem si, že už budeme hrát v Pekingu, ale zatím to tak nevypadá.
Nechtěl jsem vyzvídat
Jste si hodně rád, že v Omsku nakonec zůstal Vladimír Sobotka a nejste tam sám.
Už jsem si zvykl, ale samozřejmě je vždycky příjemné tam mít dalšího Čecha.
Jeho případný návrat do NHL se v létě řešil opravdu hodně. Někteří fanoušci se na Sobotku hodně zlobili. Jak jste to vnímali v kabině, bylo pro vás překvapení, že zůstal v Omsku?
Já jsem se jen dočítal věci v novinách. Ani jsem se nespojil se Sobem, abych nějak vyzvídal. Nechtěl jsem v tom nějak hrabat. Určitě to pro něj nebylo jednoduché. Všude bylo psané 50 na 50, tak jsem to bral i já. I proto to pro mě nakonec takové překvapení nebylo.
S ním je ale tým bezesporu silnější.
Takový hráč je každopádně dost platný. Pro Omsk bylo hodně důležité ho udržet. Ze začátku to neměl jednoduché. Musel se do toho trochu dostat. Byl dlouho zraněný. Navíc celé to léto bylo komplikovanější. Teď už ale zas začal střílet góly a snad bude v pohodě.
Je ještě něco, co vás v Rusku může překvapit?
Nikdy neříkej nikdy. (směje se) Žádnou čerstvou zkušenost z poslední doby nemám, přesto člověk v Rusku musí být neustále ostražitý.
