Ten hubený chlapík je mi přece povědomý. Je to on, nebo ne?! Tahle slova si v posledních týdnech zřejmě říká hodně lyžařů na šumavském Špičáku. "Na lanovce se občas s někým dám do řeči. O čem se bavíme? O úplně normálních věcech. Až nahoře se pak většinou zeptají, jestli jsem to opravdu já," usmívá se Dominik Hašek.
Ano, "Dominátor", hvězdný hokejový gólman! Hrdina z olympijského Nagana 1998 a držitel dvou Stanley Cupů s Detroitem, poznává kouzlo Šumavy. S manželkou si totiž nedávno pořídili v Železné Rudě apartmán a na Špičáku nyní jako lyžařský nadšenec patří mezi první ranní návštěvníky sjezdařského areálu. Mimochodem, právě na Šumavě v neděli oslavil 47. narozeniny.
Soutěživost máte v krvi. Platí to i na Špičáku? Zkušení sjezdaři říkají, že za den lze zvládnout až 30 jízd. Kolik toho zvládnete vy?
Určitě platí, že když už jsem tady, chci toho sjet co nejvíce. Takže dvacetkrát za den to není problém, to už mám za sebou.
Co jsem slyšel, na svahu dokážete být už okolo osmé hodiny. Jste od přírody ranní ptáče?
Kdepak, to musí být kvůli sportu. Jinak můžu ležet klidně až do devíti. Ale jakmile je možnost být první na svahu a využít dobrého sněhu, nemám s tím problém.
Povězte. Jak se rodilý Pardubičák vlastně ocitne na Šumavě?
Já už nejsem vyloženě Pardubičák. Máme tam dům, pořád tam ještě jezdíme. Ale čím dál méně. Bydlíme nyní v Praze, kde dcera chodí do školy. Takže je blíž sem, na západ. A na Šumavě jsme na internetu objevili pěkný apartmán, který jsme koupili. A z Prahy je to na Špičák docela blízko.
Blíž než do Krkonoš?
Jezdím rád i do Špindlu, ale sem to mám z Prahy jen o čtvrthodiny déle. To prakticky vyjde nastejno.
Znal jste předtím Šumavu nebo je to pro vás nová destinace?
Vůbec ne. Často jsme jezdili do Orlických hor, trošku do Krkonoš. Jen si vzpomínám, že někdy v 80. letech jsme byli na Zadově na soustředění s národním týmem. To bylo před olympiádou nebo před mistrovstvím světa, ještě pod trenérem Bukačem. A to čas na nějaké lyžování nebyl (úsměv). Takže Šumava je pro mě nová, až nyní ji poznávám. Chtěl jsem mít hlavně možnost sjezdařit, což mi Špičák dopřeje ideálně. Ale proložím to samozřejmě i běžkama.
Počítáte s tím, že se na Špičáku objevíte i v letních měsících?
Už jsem slyšel, že se tady dá dobře jezdit i na kole. I na to se těším.
Na horském kole můžete zkusit i sjezdy. Předpokládám, že tenhle adrenalin vám je blízký.
Ne, to není pro mě. I když (zamyslí se)... no, neříkám, že bych si to třeba lehkou formou nezkusil. (smích)
Váš život patří hokeji. Jak to vlastně bylo ve smlouvách? Co jsem slyšel, tak zrovna lyžování v nich měli hráči zakázané. Je to tak?
Ono se o tom hodně mluví. Ale není to, většinou, vyloženě zakázané. Člověk nesmí dělat riskantní sporty. Ano, když se při lyžování těžce zraníte, asi to bude mít své důsledky. Ale nesetkal jsem se nikdy s tím, že by mi trenér vyloženě nařídil: Nesmíš sjezdovat.
Když jsme u toho. Je lyžování pro hokejistu nebezpečné?
Lyžování neublíží. Naopak, je to dobrý sport na nohy. Když pojedete v neděli lyžovat a v úterý hrajete zápas, nic necítíte. Je to podobný pohyb. Na rozdíl třeba od tenisu. Ten hokejista na ledě ucítí i po dvou dnech.
Na Šumavě už se objevujete pár víkendů. Kolikrát vás lidi zastavili a zkusili navázat kontakt?
Jsem tady většinou se synem nebo s kamarády. Ale občas se stane, že se na lanovce s někým dám do řeči. Většinou úplně o normálních věcech. Až při výstupu se zeptají, zda jsem to opravdu já.
ŠUMAVSKÁ IDYLA, ŠUMAVSKÝ ADRENALIN. Jednoho z nejlepších brankářů hokejové historie Dominika Haška mohou potkat lyžaři na šumavském Špičáku. Zdejší oblast i její největší sjezdovku si oblíbil.
Právě v neděli jste na Šumavě oslavil 47. narozeniny. Přesto jste ještě stále nepověsil brankářské náčiní na hřebík. Platí, že si dáváte rok pauzu a pak se chcete vrátit?
Samozřejmě. A i to lyžování proto beru vážně. Proto jezdím těch 20 jízd za den. Beru to jako součást toho, abych se udržoval ve formě.
Z Prahy do Železné Rudy jezdíte okolo Plzně. O ní se občas říká, že je to takový český Detroit, vzhledem k věkovému průměru. Tam byste mohl zapadnout...
(smích) Ježíš... S Martinem Strakou na sebe máme telefon, ale v tomhle směru jsme si určitě nepovídali. Nicméně je pravda, že někdo už mi tenhle názor nadhodil.
Sledujete hokejovou Plzeň?
Nejsem pravidelným návštěvníkem, na hokeji jsem byl teď asi jen dvakrát na Spartě. Ale vím, že je Plzeň druhá a daří se jí. Jenže zatím se jí nedaří play-off, dvakrát po sobě vypadla v prvním kole. Takže teď by to chtělo změnit. Mančaft na to má dobrý.
Vás by ještě v téhle sezoně k návratu nic nezviklalo?
Dokud neskončí sezona, nic neřeším. Ani by to nebylo vhodné. Až skončí, přijde čas na vyjednávání.
A pak zase tvrdá dřina. Umíte si zase představit "galeje", které vám pravidelně v létě ordinoval "váš" kouč Josef Bruk?
Každý den něco dělám, nezahálím. Jistě, po roce bez hokeje bude muset být příprava důkladnější. Ale dva či tři měsíce intenzivního tréninku by měly stačit. Nebojím se. Kdybych to nechtěl, s panem Brukem do toho nepůjdu.
