Z této pozice si v úterý „odskočil“ do České televize a zhostil se role spolukomentátora zápasu Slovensko – Bělorusko. „Byl jsem z toho docela nervózní. I když na tebe zrovna nemíří kamera, pořád se musíš soustředit, abys to nezkazil. Hlídal jsem se, abych neskákal Robertu Zárubovi do řeči, abych něco nebreptnul,“ usmíval se 23letý pohodář, známý svými pohotovými hláškami.
Na komentátorskou tribunu si mohl zaběhnout díky tomu, že český tým měl po skončení bojů v základní skupině den volna. Zkouška za mikrofonem se zrodila spontánně na jednom z tréninků národního týmu, kde se Hrachovina svěřil Zárubovi, že povolání komentátora byl v dětství jeho sen.
Populární komentátor mu ho splnil, a ještě v televizním studiu v Kodani zinscenoval scénku, kde bývalému brankáři Komety Brno možnost „stáže“ na šampionátu nabídl. „Tak já se omluvím panu Antošovi, že mu beru práci,“ dohrál Hrachovina scénku do konce.
O moc delší příprava jeho společnému komentování se Zárubou nepředcházela. „Chtěl jsem mít nachystané, kde jednotliví hráči hrají, abych o nich něco věděl. Takové banality. Jinak jsem přípravě moc nedal,“ přiznal Hrachovina.
Rovněž oblékání do přenosu proběhlo hladce. Sako si hokejista nechal svoje, barevně se Zárubovým ladilo. Z televizního šatníku si pouze půjčil erární tričko. A šel na věc. „Jelikož to byl v uvozovkách zápas o ničem, bral jsem to jako dobrou zkoušku do budoucnosti,“ připomněl, že pro oba celky už šlo jen o dohrání mistrovství bez šance postoupit do vyřazovací části.
Při přenosu těžil hlavně z toho, co o hokeji ví. Přibližoval dojmy gólmana v konkrétních herních situacích nebo při tom, kdy jako náhradník sedí na lavičce, nebo divákům představil pojem „kamarádská přihrávka“ jako výraz pro nahrávku, kterou jeden hráč pošle druhého do krajně obtížné situace. Jindy zase mohl dát k dobru historku o tom, jak byl běloruský obránce Vladimir Děnisov vyřazen ze hry kvůli zlomenině dvou prstů ze zápasu proti českému celku. Stejných dvou prstů, které si zlomil – jako naschvál taky při zápase s Českem – loni. „Tohle jsem věděl z hlavy,“ pochlubil se gólman.
Pohotovost osvědčil hned několikrát. Třeba když Záruba připomínal, že Bělorusko během turnaje vyhodilo trenéra. „To stejné udělali loni na dvacítkách Finové. Vím to, protože šlo o trenéra, kterého jsem měl v Tappaře. Nenesl to dobře,“ doplnil ho Hrachovina bleskově.
Z jeho projevu nebylo poznat, že se komentování dosud nevěnoval. Přestože spoluhráči z reprezentace si z něho dělali legraci a naoko se hrozili, jak litují těch, o nichž bude výřečný brankář mluvit, touto cestou se Hrachovina dát nechtěl.
„Domluvili jsme se, že to budeme držet v nějaké rovině, ať to má štábní kulturu. Snažil jsem se být naprosto profesionální, jak jsou ostatní spolukomentátoři. Nebyl jsem tam kvůli show. Jde o Českou televizi, vážil jsem si jejího pozvání, nechtěl jsem z toho dělat frašku,“ řekl.
Mimo běžné komentování pouze krátce předvedl svoji plynnou finštinu, a to na vyzvání Záruby, kterému Hrachovina střídavě tykal a vykal. Promluvil o záludných odrazech puků o nevyzpytatelné dánské mantinely, s nimiž má z tréninků každodenní zkušenost.
Bylo znát, že se za mikrofonem cítí dobře. „Elektronická tužka by mě nelákala, na to jsou v televizi jiní. Mluvit o zápase bylo super, užil jsem si to,“ pochvaloval si.
