A to ještě možná gólu zabránil. V prodloužení hrál národní tým v oslabení, na trestné lavici seděl Petr Čajánek za zalehnutí puku. Severské mužstvo předvedlo pár bleskových přihrávek, soupeře zatlačilo. Gólman Hnilička po jednom zákroku padá, puk se klouže na hokejku jednoho z Finů. Stačí rychlá rána a je konec. Jenže Dopita udělá bleskové tempo a puk vypíchne. Je zachráněno, za chvilku skáče Čajánek znovu do hry. "Prostě jsem mu ho sebral, neviděl mě," popisoval Dopita.
Další slávy si mohl užít hned po vyrovnávacím gólu. Otřesený sok se sotva bránil, těžko odolával výpadům obhájců titulu. Při jednom z nich se u mantinelu Dopita zbavil pronásledovatele a protlačil se k brance.
Puk už mířil do klece, fanoušci byli chvilku před vybuchnutím. Nurminen však reflexivně zasáhl betony a udržel naději. Až do 71. minuty.... "Prodloužení už je velká loterie," říká reprezentační matador. "Ale i kdybychom třeba prohráli, stejně jsme odehráli super turnaj."
Podobné okamžiky prožíval v sezoně podruhé, v dubnu bafal doutníky na Spartě, když se Vsetínem dokráčel k šestému titulu. "Samozřejmě jsem hrozně šťastný. Ale je to jenom sport a na světě jsou důležitější věci," usměje se Dopita a mrkne na svého syna. Teď si chce hlavně hodně odpočinout, po náročné sezoně toho má dost. A dál? "Ještě nevím, uvidíme." Ale už během mistrovství naznačil, že ze Vsetína odchází. Poněkolikáté ho lanaří kouč Slavomír Lener do zámořského týmu Florida Panthers. Uspěje? Uvidíme, ale teď má zatím asi největší šanci.
 Jiří Dopita při nácviku samostatných nájezdů. |
