Jak jste prožíval návrat do Znojma?
Bylo to pro mě docela prestižní utkání. Nebylo jako každé jiné, to víte.
Mluvíte sípavým hlasem. Jste nachlazený?
Něco mi sedlo na hlasivky, nemůžu se toho už tři týdny zbavit. Musím vyhledat lékaře.
A jak dirigujete obranu, když nemůžete křičet?
To je velký problém, potřeboval bych občas na kluky před sebou pořádně zařvat.
Uplynulý rok pro vás asi nebyl moc příjemný, že? Po vyhazovu ze Znojma se vám nepovedlo angažmá v Rusku.
Jsem rád, že to mám za sebou. Teď dělám vše pro to, abych měl v Liberci pevné místo. Byly to nervy, nebylo to klidné období.
Posílily vás vnitřně tyto události?
Jsem teď o hodně zkušenější, byla to lekce pro život. Teď už vím, že ne všichni lidé jsou dobří a hodní.
Tím myslíte třeba někoho ze znojemského vedení? To vás loni nepřímo obvinilo, že schválně nechytáte tak dobře, jak byste mohl.
O tom už nechci mluvit, propíralo se to už dost. Je to pryč a já si z toho vzal ponaučení. Teď bych rád měl po dlouhé době zase trochu klidu.
V Liberci cítíte důvěru?
Důvěra, nedůvěra, já nevím. Hledím si sám sebe, jestli mi věří, to je věc trenérů.
Chcete klid. Znamená to, že se v Liberci usadíte na delší dobu?
Tuhle sezonu tam určitě dohraju, aspoň doufám. Ale dál raději neplánuju, to je právě jeden ze závěrů, které jsem v poslední době udělal.
