Ryzí střelec pádí do hvězdných sfér. „Zlepšil se v bruslení, dřív mu chybělo zrychlení. V zakončení je excelentní, užší hřiště mu sedí, měl by v NHL dávat góly,“ řekl Milan Tichý, skaut Columbus Blue Jackets, pro MF DNES přímo z Dallasu.
Češi na draftu 20186. Filip Zadina (útočník, 18 let) 16. Martin Kaut (útočník, 18) 65. Jan Jeník (útočník, 17) 72. Jakub Škarek (brankář, 18) 77. Jakub Lauko (útočník, 18) 85. Lukáš Dostál (brankář, 18) 94. Matěj Pekař (útočník, 18) 111. Jáchym Kondelík (útočník, 18) 149. Filip Král (obránce, 18) 206. Radim Šalda (obránce, 19) 213. Milan Klouček (brankář, 20) |
V Detroitu počítají se sebevědomým klukem jako s jednou z hlavních postav opětovného vzepětí tradičního týmu.
Napůl v žertu slíbil bossům Montrealu a Ottawy, kteří si místo něj vybrali jiné jinochy, že v budoucnu nasype do branek jejich podřízených spousty puků.
Toužebně vyhlíženého kanonýra v něm snad najde národní mužstvo. On, David Pastrňák, Jakub Vrána, Pavel Zacha, Martin Nečas, Filip Chytil a Martin Kaut, jenž se jako druhý Čech v Dallasu prosadil do prestižního prvního kola, tvoří slušnou zásobárnu talentu do útoku.
Ani o brankáře by reprezentace v budoucnosti nemusela mít nouzi. Zájemci z NHL si v sobotu zamluvili tři krajany - Jakuba Škarka, Lukáše Dostála a Milana Kloučka.
Kardinální potíž se skrývá v obraně. Zatímco kouč švédských mistrů světa Rikard Grönborg v Dallasu na konferenci přednášel o úspěšném šlechtění moderních beků, Češi jich stále vychovávají zoufale málo.
O víkendu se vyvolání svého jména dočkalo jedenáct českých chlapců, jen dva z nich byli zadáci - Filip Král 149. a Radim Šalda 206. „Tenhle problém už sledujeme dlouho,“ říká Tichý, mimochodem někdejší výtečný obránce.
Právě ve výrobě tvořivých typů na tomto postu Česko nejvíc ztrácí na počtem obyvatel srovnatelné země - Finsko a hlavně Švédsko.
Obřadní odvod branců do nejslavnější ligy planety slouží jako nejupřímnější zrcadlo pro národní hokejové školy. Vzkazy letící každý červen přes Atlantik ke svazovému šéfovi Tomáši Královi a jeho pobočníkům jsou snadno čitelné.
1. „Byli jste na tom ještě hůř!“ Ano, v minulých deseti ročnících se kluby třikrát ujaly pouze tří českých sirotečků a jednou čtyř. Takže jedenáctka se jeví jako relativně obstojné číslo.
2. „Ale dříve jste si vedli mnohem lépe!“ Ve zlaté éře na přelomu tisíciletí se draftem každoročně prohnalo v průměru přes dvacet českých hráčů. V této souvislosti už se jedenáctkou nějak zvlášť chvástat nelze.
3. „Špičku nedoháníte!“ Jasně, těžko se srovnávat s velmocemi Kanadou, USA a Ruskem. Češi však navzdory novotám zavedeným šéftrenérem Slavomírem Lenerem stále vlají za Finy, jichž nyní draftem prošlo 16. A především jsou na všech úrovních válcováni Švédy (v Dallasu jich bylo vybráno 30).
Jedničkou draftu NHL v roce 2018 se stal Švéd Rasmus Dahlin, kterého si vybralo Buffalo.
„Oni kdysi taky měli krizi, ale dali ty nejlepší hlavy dohromady, vymysleli skvělý program a pořád jedou,“ vyprávěl Tichý do telefonu ve sluncem rozpáleném Dallasu po opulentní i dojemné slavnosti ve vyprodaném American Airlines Center. „A naši? Trend se nemění. Možná pozorujeme lehké zlepšení, ale určitě se nedá mluvit o boomu. Vyhlídky jsou stejné.“
Národnosti na draftu 2018Jedenáct Čechů si zamluvily kluby NHL na letošním draftu. Výrazně větší poptávka byla po Kanaďanech (73 hráčů) a Američanech (52), ale také po Švédech (30), Rusech (20) a Finech (16). Naopak zaostali Slováci (5) či Švýcaři (4). Každopádně se ukazuje, že Česko na úplnou špičku dál ztrácí. |
Svazem podporované akademie nejsou dost produktivní. Občas se v nich jaksi nahodile vyskytne pár výjimečných jedinců, neexistuje však jednotný plodný systém. Chybějí skutečně vyspělé líhně talentů i dětské turnaje, na nichž by se hvězdičky vyřádily, poměřily a namotivovaly.
Většina nejšikovnějších hochů proto stále volí zahraniční pouť do NHL. V šestnácti či sedmnácti opustí rodinu, školu i kamarády a hledají vhodné podmínky pro vlastní rozvoj ve Švédsku, Finsku či Severní Americe.
„Postrádáme také týmové úspěchy,“ připomíná Tichý. „Kde jsou medaile, tam skauti hledají hlubší ložiska talentu. A my - až na úplné výjimky - medaile nesbíráme.“
Připočítá-li se pochybná kvalita mládežnických soutěží, leckdy zastaralý přístup k tréninku a neochota mnoha profesionálních koučů stavět zelenáče v extralize, pohled do přísného zrcadla těžko může vyvolat nějaký gejzír čiré radosti.
