Na ty přitom Dravecký často nechodí. „Ale bral jsme to jako realitu, že mě trenéři vybrali,“ řekl. „Na trénincích mi to jde a vyšlo to i dnes.“
Přitom se vám puk postavil.
Nebylo to jednoduché, i když po ledě projela rolba. Ale kvalita ledu už nebyla taková. Naznačil jsem střelu příklepem a chválabohu, že to tam spadlo.
Proč jste volil střelu?
Je fakt, že jsem chtěl udělat něco jiného, ale tím, že se mi ten puk postavil, tak jsem zvolil jinou variantu.
Hrálo roli, že Francouz chytá v opačném gardu než většina brankářů?
Ne, to ne.
Litvínov byl hodně blízko titulu. V prodloužení chybělo jen několik milimetrů, aby puk po dorážce Ručinského prošel celým objemem brankovou čáru. Jak vám bylo?
Věřili jsme, že to gól nebyl. Na střídačce jsme se povzbuzovali. Fakt jsme věřili, že nebyl.
V jiné situaci vám pomohla i horní tyč a soupeř měl i další šance...
To je sport. Určitě jsme měli štěstí. Ale vyhráli jsme.
K tomu Tomáš Plíhal vyrovnal na 1:1. To chybělo do konce šedesáté minuty 36 vteřin.
My si věříme, i když to bylo 1:3 na zápasy. Neskládáme zbraně, jdeme střídání po střídání. Věřili jsme do poslední minuty, že to tam spadne a nakonec to Tomáš Plíhal fantasticky trefil bekhendem. Není co dodat. Byly to nervy, ale pro to ten hokej hrajeme. Ten gól nás ještě více povzbudil k výkonu, který jsme podali v prodloužení.
Co s týmem udělalo zranění brankáře Petera Hamerlíka, který musel střídat v 74. minutě a jel na vyšetření do nemocnice?
Určitě je to nepříjemný moment, ale semklo nás to. A Šimon Hrubec, klobouk dolů. Na to, že nechytal celý zápas, to zvládl výborně.
Pořád se vám nedaří chytit střelecky. V pěti duelech jste dali šest gólů. Co s tím?
Celou sezonu nám to střelecky šlo. Ale myslím si, že se to zlomí... Byli bychom rádi, kdyby tomu tak bylo. Pořád se musíme tlačit do brány.
Nakopne vás takové vítězství?
Doufám, že ano. Musíme ale hrát od začátku jako teď. Snad se nám podaří uspět i v Litvínově a vrátíme sérii ještě domů.
