„Restart bohužel už není příliš pravděpodobný, protože termínů k dohrání není mnoho,“ potvrzuje mluvčí Českého hokeje Zdeněk Zikmund.
Poslední utkání v druhé lize absolvovaly týmy napříč třemi skupinami 10. října. Od té doby neměly možnost dalšího zápasového vytížení. Nejprve mohly trénovat pouze venku, v prosinci se pak také vrátily na ledové plochy. Hokejistům však chybí to hlavní - utkání.
„Důležité je se nějakým způsobem zabavit. Když nevidíte světlo na konci tunelu, nemohli jsme do haly, tak to kluky táhlo na led. Když už jsme byli na ledě dva nebo tři týdny, tak to zase kluky přestávalo bavit a hráči chtěli zápasy. Trénujeme, co to dá, ať je trošku zábava, a snažíme se odbourat tlak na psychiku. Aspoň se trénuje, protože být zavřený doma je na Chocholouška,“ popisuje znojemský trenér Miroslav Fryčer.
Havlíčkobrodský brankář Martin Holík
Kdo by s koncem soutěže nejvíce ztratil, je složité odhadovat. Trenéři se ale shodují, že nedohrání ročníku je až druhotný problém. „Je to obrovský průser. Nejde jen o druhou ligu. Mládežnické soutěže i juniorky také stojí, a to je obrovský průšvih pro sport jako takový. Hokej bude mít potíže dostat děti zpět na stadiony. V halách se rozpouští ledy a bez něj se hokej hrát nedá. S balonem si můžete driblovat na zahradě, ale s hokejem to není tak snadné,“ strachuje se o svůj milovaný sport Michal Konečný, trenér Havlíčkova Brodu.
Toho doplňuje i zkušenější kolega Fryčer. „Je to těžké pro mladé i zkušené. Mladíci ztratili rok, starší zase mají problém se psychicky připravit na to, že je leden a končí a v dubnu zase začnou na suchu. Je to nevýhoda pro jakýkoliv ročník. Vize a motivace je vlastně nulová,“ dodává.
Vynucené pauzy také ohrožují starší hráče, kteří už myslí na konec kariéry. Že by ale jejich svěřenci končili kvůli nejistotě, se zástupci klubů nebojí.
„Nevěřím, že by jim koronavirus znechutil hokej, jsou to pracanti a srdcaři. Mladí se do toho rychle dostanou a nevěřím, že by s tím chtěli kvůli pauze seknout,“ tvrdí Konečný.
S tím souhlasí i předsedkyně hodonínských Drtičů Jana Gajošová. „Nebojím se, že by tahle situace měla donutit hokejisty končit. Ten, kdo tento sport miluje, tak se k němu rád vrátí, hned jak bude možnost. A jestli nám přijdou o deset kilo silnější vepříci, tak to z nich rychle vyženeme,“ směje se Gajošová.
Že by se přeci jen liga rozběhla oba koučové prakticky vylučují a vyhlíží nabídky pro své svěřence. „Máme hráče v Třebíči a Havířově už nějakou dobu, nyní uvidíme, kdo si po novém roce spočítá, zda jejich současný kádr stačí na případné postupy nebo boje o záchranu,“ hlásí Fryčer.
Jeho slova potvrzuje také Gajošová. „Svého nejlepšího hráče Tomáše Komínka jsem už pustila do Prostějova a pokud bude zájem, pustím i další. Nejsme tržiště, abychom hledali, co za ně můžeme dostat, jsme hokejisté,“ říká manažerka.
Oficiální rozhodnutí o ukončení probíhajícího ročníku svaz nyní ale vydat nemůže. Musí počkat na definitivní rozhodnutí z ministerstva.
Jan Sedlák v dresu Hodonína
„Finální rozhodnutí musí udělat jen výkonný výbor nebo prezident svazu, a ti musí opět reagovat na vyjádření Ministerstva zdravotnictví. Odpověď jsme stále oficiálně neobdrželi, neoficiálně nám ale bylo naznačeno, že v současné době není pravděpodobné, že by souhlas přišel,“ vysvětluje Zikmund. „Dle mého osobního názoru není příliš pravděpodobné, že by se soutěž odehrála,“ dodává.
Tuto variantu už kluby přijaly. „ Jsme s tím vyrovnaní, protože druholigový hokej hrát bez diváků nelze. Vstupenky nám dělají čtvrtinu rozpočtu na sezonu. Když se bavíme se zástupci města, tak se šetří a led se jen tak neudělá. Nemáme celoroční zimní stadion, a ač si myslím, že je to špatně, tak jsme na jižní Moravě, kde je náročné udržovat led. Nemůžeme držet led celý rok a posouvat soutěž donekonečna. Začněme tedy v říjnu a užijme si zase hokej tak, jak ho známe. Věřím tomu, že to tak bude,“ uzavírá Gajošová.
