"Všechno nefungovalo tak, jak by mělo. Nedařilo se mi užívat si hokej a některé věci jsem si moc bral," přiznal Duda.
Jaké?
Třeba že hraju špatně. Necítil jsem se, zkrátka to nebylo dobrý. Potřeboval jsem trenérovi říct, co mám na srdci.
Vyžádal jste si tedy pohovor?
Ano. A pomohl mi. Do té doby jsem se trápil, protože jsem od trenéra necítil důvěru. Tak jsem si řekl: "Dudáku, jestli se máš zvednout, musíš to zvládnout sám. Jestli chceš bavit lidi v Budějovicích, musíš na sobě prostě zapracovat."
A povedlo se?
Snažím se. Hlavně jsem dostal do útoku Váčka (Tomáše Vaka). To je to, co jsem potřeboval.
Opravdu?
Jasně. Hra má konečně nějaký řád. Váček je centr, který mi umí nahrát. Přesně tohle mi do té doby chybělo. I díky němu jsem poslední dva zápasy uvolněný.
Takže už je všechno špatné pryč?
Myslím, že jo. Člověk se vyčistí, potřebuje si povídat.
A co tým? Ten už je také z nejhoršího venku?
Doufejme. Jestli máme tabulkou stoupat výš, musíme vyhrávat i venku. A to se nám na Slavii povedlo. Dva body jsou pro nás podle vývoje zápasu hodně cenné.
Kde nastal zlom, díky kterému Budějovice začaly vyhrávat?
V nás hráčích, všechno jsme si vyříkali. Už se nekoukáme, kolik toho kdo odehraje a s kým. Uvědomili jsme si, že je podstatné, abychom se zvedli jako tým. Byla by hrozná ostuda, kdyby Budějovice hrály play-out nebo baráž. Myslím, že jsme se semkli a hlavně jsme začali bojovat.
Vydrží to?
Je to jenom v nás, musíme jenom pracovat jako doteď. Když začneme vymýšlet a ulevovat si, tak do toho zase spadneme.
