Nejste poslední. Je to vzpruha?
Po posledních výsledcích je to hrozně cenné. Hrozně nám pomohlo vítězství 2:1 se Znojmem. Když vyhrajete o gól, zdravě vám roste sebevědomí. A to je v zápasech, kdy bojujeme o baráž i play-off, hrozně důležité.
Začali jste lépe bránit. Jak se to povedlo?
Kovář chytá famózně, od toho se odrážíme. Druhý stěžejní bod je, že přišel Franta Ptáček, což je hodně znát. Naše hra dostala řád, všichni se snažíme bránit, splnit pokyny, které trenér řekne.
Myslíte ještě na play-off?
Když uděláme desítku, bude to menší zázrak. Snažíme se jít tomu naproti, dělat maximum. Baráž je pro nás strašák. Pořád je o co hrát, ještě zbývá devět zápasů, 27 bodů je k mání, může se stát cokoli. Jestli se chceme dostat do play-off, musíme udělat co největší vítěznou šňůru.
Teď jste vyhráli třikrát v řadě. Nakopl vás triumf ve Vítkovicích?
Bylo to tam kdo s koho, Vítkovice byly ještě v horších problémech než my. Ale výhra nad Znojmem byla důležitější. Doma se hraje hůř, publikum od vás čeká velké věci. Nesmíme se ale uspokojit, jedeme dál.
Jaká je atmosféra v týmu po změnách na lavičce i ve vedení klubu?
Nerad bych se k tomu vyjadřoval, to jsou choulostivé otázky. Důležité je, že šlapeme jako tým.
Co rozhodlo o vašem vítězství 3:1 v Litvínově?
Že jsme přečkali první třetinu. Litvínov měl dvě prázdné brány, netrefil. Kovář nás držel, šli jsme si za svým, čekali jsme, až příležitosti přijdou k nám a my je dáme. Věřili jsme, že můžeme něco urvat. Důležité bylo, že jsme si pokryli střední pásmo a pohlídali litvínovské brejky.
Věděli jste, že Litvínov bude postrádat kapitána Reichla?
Nekoukáme, jestli Alby hraje nebo ne. Je to samozřejmě kvalitní hráč, určitě jim chyběl. Stál tady na střídačce, tak jsme se spíš báli, aby nevystrašil rozhodčího. Vyháněli jsme ho na tribunu (úsměv).
Jak zápas ovlivnilo rozbité sklo nad mantinelem, které se v první třetině spravovalo sedm minut?
Bylo to nepříjemné pro nás i Litvínov, bylo to dlouhé, je tady zima. Člověk byl ztuhlý. Ale pak jsme fárali, makali, to se k vám pak vždycky štěstí přikloní. Otáčet zápasy a ještě venku, to něco o síle mužstva signalizuje. Začínáme být psychicky v pohodě, dobře trénujeme, začínáme si věřit.
Během neplánované pauzy jste po ledě kroužil s litvínovským Brandou. O čem jste klábosili?
Brandič se tady má dobře, vyhrávají, tak má velké prémie. To víte, pořád ho vidím v Praze, jak v Pařížské utrácí za manželku a milenky v Luis Vuittonu (smích).
