Takže už tam není hokej v plenkách, jak jste kdysi tvrdil?
Určitě ne. I liga se zkvalitnila.
Pořád si ale asi řada lidí řekne: Vždyť získal titul jenom v srbské lize...
Je mi jasné, že nad tím někteří rádobyodborníci mávnou rukou a ohrnou nos. Ale takové lidi já beru s rezervou. Tvrdím o nich, že jejich životním vzděláním je to, že se jim podařilo nastartovat traktor (usmívá se). Působení tam beru jako pomoc srbskému hokeji. A když se k tomu přidá vítězství, je to příjemné.
Podle vás jde tedy zahraniční angažmá o jako kterékoliv jiné?
Jasně. Dělat trenéra v zahraničí není nic jednoduchého. Musíte se naučit pracovat s jinou mentalitou, v jiném prostředí. Je potřeba zvládnout řeč, protože pokud od hráčů něco chcete, musíte jim to umět vysvětlit. To všechno jsou nároky, které tady nepoznáte.
Stadionek v Bělehradě? Lepší než ve Žďáru
Zmínil jste, že kvalita srbské ligy šla nahoru. Kolik v ní nyní působí týmů?
Letos jich bylo sedm, přibraly se totiž dva týmy z Chorvatska. Celkem za sezonu odehrajeme i s play-off nějakých pětatřicet utkání. Začíná se stejně jako tady, v září.
A hraje se jednou týdně?
Někdy dvakrát, někdy jednou. Chybí tam určitá pravidelnost. Není to jak tady, kdy jsou nalajnovány termíny na celý ročník. Občas se prostě zápasy přehazují.
Zkuste porovnat srbskou ligu s českou. Jak by dopadla?
Víte, to je strašně těžké, protože přímá konfrontace v zápase nikdy nebyla. A zřejmě v dohledné době ani nebude. V Srbsku je dost zahraničích hráčů, kteří tvoří určité gró týmu, a pak jsou tam místní kluci.
Tak jinak, uspěl by Partizan v české první lize?
Jak říkám, je složité něco porovnávat, předvídat. Já to obrátím, jaká vlastně je zdejší první liga? Vezměte si třeba jihlavského kapitána Oldu Bakuse. Je to bezesporu velmi kvalitní hokejista, všechna čest. Neustále se řadí mezi top hráče ligy. Ale jestliže na jednom hráči stojí výkonnost celé Dukly, tak mě napadá, jak to s hokejem v Jihlavě vlastně je? Vy se ptáte na výkonnost mužstev v Srbsku, a tady máme za humny slavný hokejový klub, který drží nad vodou jen jeden člověk.
Dobrá, vraťme se k letošnímu úspěchu Partizanu. Finálová série s Vojvodinou Nový Sad byla hodně dramatická. A teď nemyslím jenom na ledě...
To je pravda. Původně se mělo hrát na tři vítězné zápasy, ale nakonec jsme získali titul za výhru 2:1. Důvodem byl požár, který zničil dvě kabiny Vojvodiny. Chystali jsme se k nim na čtvrté utkání, když nám bylo řečeno, že týmu shořela veškerá výstroj. Nezbyl ani řemínek od betonů. A pořizujte narychlo dvacet nových výstrojí. To něco stojí.
Byla vaše radost z výhry se vším všudy, nebo přeci jenom malinko zkalená?
Měli jsme velikou radost. Jasně, pokud by byl stav nerozhodný, nebo jsme dokonce na zápasy prohrávali, pak by nás to asi netěšilo, ale takhle jsme si výhru užili. Jinak se to nedalo řešit. On totiž navíc Nový Sad hostil za pár dnů po lize jednu z divizí mistrovství světa. A bylo potřeba dát kabiny rychle do pořádku.
Kolik jste měl v mužstvu cizinců?
Celkem šest. Jednoho kanadského gólmana, dva Ukrajince, kteří hráli za národní tým, a tři Čechy. Bohuslav Šubr a Ondřej Mertl pocházejí z Tábora a Aleš Dvořák z Českých Budějovic. Je to syn bývalého legendárního budějovického obránce. Se všemi jsem byl moc spokojen.
A všichni hráči jsou profesionálové?
Ano. Ale taky máme třeba čtyři študáky, kteří u hokeje dělají právnickou fakultu a podobně. Samozřejmě mají angličtinu, takže s domluvou nejsou problémy. I když jak už jsem říkal, trenér musí umět částečně i jazyk místních kluků. Já třeba srbsky mluvím už celkem slušně.
František Vorlíčeknarozen:
poslední klub: angažmá v české nejvyšší soutěži: předchozí zahraniční zkušenosti: největší úspěchy: zajímavost: |
Takže hráčům v případě potřeby i srbsky nadáváte?
To víte, že ano. A když mi někdy hodně povolí nervy, tak do toho přidám i češtinu. Ale oni rozumí i tomu, protože kluci z Čech je samozřejmě taková slova naučili jako první (směje se).
Asistenta máte také cizince?
Ne, kdepak, je to Srb. Dělá zároveň i šéftrenéra mládeže. Ovšem má třeba na starosti i drobné opravy výstroje, nebo výměnu nožů u bruslí. Je to takový pohodář.
Jsou vaše domácí zápasy hodně sledované?
Chodí tak kolem tisícovky fanoušků, ale na derby přijde i hodně přes tisícovku. Stadionek je fajn. Krytá hala, kvalitní led, slušné kabiny. Nevím, k čemu bych vám to teď přirovnal... No určitě je to lepší stadion než třeba ve Žďáru.
Měl jste možnost za tu dobu, co už v Bělehradu jste, trochu poznat město nebo vůbec celé Srbsko?
Přiznám se, že ani moc ne. Akorát jsem párkrát navštívil našeho obchodního radu na ambasádě. Byl velmi potěšen, že hokeji v Bělehradu pomáhají Češi. Mimochodem skvělou reklamu tam dělá Česku basketbalista Jan Veselý. Opravdu vynikající hráč. Ale abych se vrátil k Srbsku. To má samozřejmě už delší dobu velké hospodářské problémy. Oni se tím ovšem nijak moc netrápí. Jsou hodně družní, vysedávají rádi v kavárničkách, pořád o něčem diskutují. A když vás přijmou za kamaráda, tak by se rozdali.
Když už jsme narazili na basketbal, byl jste se podívat na některý zápas Partizanu?
Byl, a musím říct, že je to neskutečný zážitek. Na utkání chodí i sedm tisíc lidí a z tamní atmosféry vám běhá mráz po zádech. Máte pocit, že jste se ocitl někde na koridě.
Majitel hokejového klubu vám nechává ve všem volnou ruku?
Důvěřuje mi, jsme přátelé. Jistě, někdy zvýšíme hlas, ale jen mezi čtyřma očima. On nenařizuje, jenom se vždycky tak podívá a řekne: Já bych to viděl takhle, co myslíš? No a já mu odpovím buď ano, nebo ne (směje se).
Už jste od něj dostal nabídku na další sezonu?
Ano, ale ještě jsem se definitivně nerozhodl. On je náš majitel klubu hodně ambiciózní. Teď zařizuje, abychom v příštím ročníku hráli nejvyšší slovinskou ligu. Ta je ještě mnohem kvalitnější. Když jsem odjížděl, vypadalo to, že nás skutečně přijmou. Bylo by to zase něco jiného, lákavějšího.
Trochu z toho ale cítím, že už byste rád zakotvil doma...
(usmívá se) Teď to takmůže vypadat, ale třeba za měsíc budu mluvit jinak. Víte, v zahraničí to není jenom o hokeji, o trénování. V tom není problém, ale co tam potom dělat ve zbytku dne. Job je dobrý, jenomže...
"Nedivím se, že to Karel Dvořák v Dukle vzdal"
Po sezoně se pokaždé vracíte domů do Jihlavy, takže mi to nedá... Jak se díváte na dění v Dukle v posledních letech? Není šest hlavních trenérů během dvou let až moc?
Jsem rád, že jste se zeptal. Ono to sice může vypadat, že tady celou dobu nejsem a chci se k něčemu vyjadřovat. Ale na druhou stranu, Dukla je městský klub, je placený z daní lidí, takže proč bych nemohl říct svůj názor. Taková výměna trenérů není v pořádku! Zvlášť, když se dozvíte, že většina koučů odešla ne kvůli výsledkům, ale protože byli znechuceni děním okolo. Byl na ně tlak ze strany neodborníků, přičemž byl jeden chytřejší než druhý.
Vy taky tvrdíte, že trenérům v jihlavském týmu do práce někdo mluvil?
Ano. Vezměte si, že kouč má svých starostí dost. Musí se soustředit na výsledky a tým. A u toho má ještě poslouchat lidi, kteří sami nemají žádnou zodpovědnost nebo ji ani nechtějí? Já se třeba vůbec nedivím Karlu Dvořákovi, že to za takových podmínek vzdal. Naopak, řekl jsem mu, že udělal to nejlepší, co mohl.
Podle vás je to vina jednatele?
Určitě, v tom vidím jeho špatnou práci. Jednou dal trenérovi smlouvu, tak snad věděl, koho bere, proč ho bere a má ho nechat pracovat. Podívejte se na začátek sezony – Karel neměl vůbec špatné výsledky. Jednu chvíli se Dukla pohybovala na nějakém čtvrtém, pátém místě. A že pak spadla na osmé, no a co? Copak to není jedno, jestli je mančaft pátý, nebo osmý?
Třeba má vedení klubu vyšší ambice...
Ale kdepak. Nebo vy snad narážíte na to, jak teď jednatel někde psal, že chce extraligu od Znojma? No tomu jsem se moc zasmál.
Podle všeho to ovšem myslel vážně. Stačí se podívat na úkol, který zadal sportovnímu manažerovi...
Tak tomu už jsem se nesmál, to jsem byl v šoku! Přiznám se vám, že jsem tuhle pasáž četl pětkrát, protože jsem jí odmítal uvěřit. Říkal jsem si, kdo z koho asi dělá většího blbce? Já dostat od jednatele úkol složit mužstvo pro extraligu, když žádnou nemám, tak bych mu tam hodil patnáct jmen z NHL. Vždyť to byl holý nesmysl. Pro sebe jsem to nazval jednoduše útokem na inteligenci lidí.
Vy nevěříte tomu, že by se jihlavský hokej mohl znovu probojovat mezi domácí elitu?
Prosím vás, vždyť tady ani nevědí, jak na tom budou s financema pro příští prvoligový ročník a zadávají takovéhle úkoly. A ještě navíc s nimi lezou do novin. Vždyť tady není zázemí, peníze, hráčský kádr a oni se přesto pořád verbálně dožadují extraligy. Povím vám jedno, pokud tady v nejbližších deseti letech udrží první ligu, tak to bude pro Jihlavu stejný úspěch, jako by vyhrála Stanley Cup.
Já bych se přeci jen ještě na chvilku vrátil k tomu, že v Dukle může kdokoliv mluvit do chodu klubu. Měl jste na mysli dozorčí radu?
Ano, to je velký problém. Chápu to, že byla zvolena podle nějakého statutu a má určité úkoly. Ale měly by to být úkoly spojené s hospodařením klubu. Prosím, ať se pídí po tom, jestli je potřeba mít ve skladu tolik hokejek či bruslí. Jestli v tom náhodou neleží peníze. Ovšem aby dozorčí rada, notabene ve složení, v jakém je, rozhodovala, jestli se odvolá trenér, nebo ne. No tak tomu nerozumím. A už vůbec mi nejde na rozum, jak může člen dozorčí rady napadat trenéra hostujícího mužstva.
Mluvíte o incidentu po utkání s Ústeckými lvy?
Přesně tak. A věřte mi, že tu informaci mám od očitých svědků celé události. Pan Sedlák slovně, velmi nevkusně, útočil na trenéra Hořavu. Na mistra světa, úspěšného kouče... Ptám se, jak je to možné? A proč s tím město jako majitel něco neudělalo? Pštrosí politika radních – my nic neviděli, nic nevíme, je alarmující. Hned měli takového člověka odvolat z funkce. Dukla Jihlava byla vždycky seriózní klub. Od nebožtíka pana Pitnera počínaje, to byl gentleman střídaček. Tak si myslím, že tenhle trend by měl pokračovat.
Hodně se také probírala otázka hlavního trenéra. Jak vy se díváte na obsazení postu Josefem Augustou?
Já bych to zase za tak špatný krok nepovažoval. Pravda, měl pauzu několik let, ale na druhou stranu, než bych trpěl, že mi někde bude chodit a udávat rady bez jakéhokoliv pověření, tak to ať to raději dělá jako kouč hlavního týmu. Ať se postaví na střídačku proti fanouškům, ať jde s kůží na trh. Proti tomu nic nemám. To, že se tady nenajde mladší, ambicióznější trenér, to už je jiná otázka.
Už jste s panem Augustou od jeho jmenování do funkce mluvil?
Ne, my se spolu nestýkáme. Už si nemáme co říct.
Podobně o novém kouči Dukly hovořil nedávno i další bývalý trenér Jaroslav Holík...
(usmívá se) Jarda je svérázný člověk. Co si myslí, to vám řekne. Já s některými jeho větami souhlasím a okamžitě bych je podepsal, ale na některé mám jiný názor. Znám je oba velmi dobře, takže bych na každého ještě tak dvě tři věty dodal.
Povídejte...
Ne, to ne. To by nebylo dobrý. Já si udělal takové resumé sám pro sebe.
V úterý se jednalo o rekonstrukci Horáckého zimního stadionu, jaký je váš názor na tohle téma?
Doufal jsem, že se zeptáte (usmívá se). Na celou věc se dívám jednak z polohy člověka, který je s Duklou spjatý, a pak taky z pohledu obyčejného obyvatele Jihlavy. A to vám řeknu rovnou, že bych raději, aby se daly peníze do opravy chodníků. Ono by stačilo, kdyby se pánové a dámy z radnice prošli po městě. Pokud by šly ženy v lodičkách, tak by se určitě vrátily bez podpatků. Ale tohle nikoho netankuje. Jestliže je potřeba opravit zimák, tak prosím, ale úměrně rozpočtu. Vím, že to zní divně, protože hokej dělám, jenže já jsem taky občan Jihlavy. A řeknu vám rovnou, Jihlava je jedno z nejšpinavějšíchměst, které jsem kdy viděl.
