"Tehdy v roce 1994 z toho byl druhý flek, ještě s trenérem Markem Sýkorou. Teď jdeme z ještě nižší pozice než tenkrát. Uvidíme," srovnává Salfický, jenž měsíc před svými 41. narozeninami povede Východočechy do předkola proti Kladnu.
Mezi jeho prvním a nynějším play-off uplynuly téměř dvě dekády, v nichž Salfický dvakrát získal (jako náhradník) titul mistra světa, prošel Ameriku i Rusko a přes první ligu v Ústí nad Labem a Litoměřicích se vrátil do české nejvyšší soutěže.
Mladým chybí ctižádostV sérii s Kladnem se čtyřicátník Dušan Salfický setká i s centrem Pavlem Paterou, který je ještě o rok starší. "Nedávno jsem nad tím přemýšlel, že mám strašnou radost, že i my dědci se takhle prosazujeme. Pro ty mladší je to trošku ostuda, že nás už nesmetli do starého železa. Možná by měli na sobě víc pracovat. Mám pocit, že jim chybí trošku větší ctižádost, chuť být ve všem nejlepší," přemítá pardubický brankář. "Tak to v celé lize, nejen tady. Hráči mají v sobě takovou spokojenost: Jo, hraju extraligu... A to jim stačí. Být nejlepší a dotáhnout to ještě dál, to měla spíš ta naše generace. Proto jsou ti kluci z ní pořád vidět a pořád hrají na takové úrovni." |
"Že tady ještě jsem, to považuju za neuvěřitelné. Po minulé sezoně jsem říkal konec, a teď jsem rád, že to dopadlo jinak, než jsem si představoval," upozorňuje veterán, jenž se do Pardubic původně vrátil jako náhradník Martina Růžičky.
V létě přitom už plánoval ukončení kariéry, nabídka mateřského klubu prodloužit si zdejší angažmá o další rok však nakonec rozhodla o jeho pokračování.
"První impulz z klubu byl, že tady bude jiná dvojice brankářů. Takže jsem chtěl úplně skončit a věnovat se dětem a rodině, dohnat to, co jsem zanedbával za ty roky, co jsem byl pryč. Ale pak přišla nabídka dělat tady dvojku, probral jsem to s manželkou a s dětma a pokračoval jsem. Teď jsem za to rád," říká mazák, který se při letošních vrtkavých výkonech parťáka Růžičky postupně znovu stal pardubickou jedničkou.
Spolupráci s Růžičkou to však podle něj neohrozí. "Můžu říct, že to zatím funguje. Když jsem loni přišel, nemělo to na něj negativní vliv, vyšli jsme si vstříc a spoustu věcí spolu konzultujeme. Myslím, že tak nějak by měla brankářská spolupráce vypadat. Když je úspěšný tým, tak ta dvojice gólmanů vždycky nějak vynikne a slízne smetanu," usmívá se.
Pro Růžičkův další rozvoj měl Salfický fungovat podobně jako třeba Roman Turek v Českých Budějovicích v případě Jakuba Kováře - nejdřív byl jedničkou, postupně ustupoval ze scény a hlavně fungoval i jako jeho mentor. "Já to tak taky beru. I když tady je (trenér brankářů) Jarda Landsmann, který možná ani nespí kvůli tomu, jak se stará o gólmany," připomíná zkušený brankář.
Předkolo ON-LINE1. zápas předkola Kladno - Pardubice v podrobné reportáži ZDE |
"Ale víc hlav víc ví a každý názor může pomoct. Snažím se Růžovi pomáhat. Od začátku sezony jsem říkal, že se vrátí na tu svou výkonnost. I když teď nechytá, tak pořád věřím v nějakou jeho budoucnost," tvrdí Salfický.
On sám si ve svém věku a při své veselé povaze s hokejem už příliš hlavu neláme. Nějaké studování kladenských střelců před startem předkola, s tím na něj nechoďte. "V tomhle radši chodím za školu. Na videu sleduju jen jejich přesilovky, protože je dobré vědět, jak to hrajou a co dělají v té které situaci."
