"Sportuju celý život, jezdil jsem republiku v motokrosu, ale to, co zažiju tady, jsem nečekal. Skutečně je to brutální zátěž. Kdyby si to vyzkoušel člověk, který žádný sport nedělá nebo ho dělá jen rekreačně, asi bude za den mrtvej," líčil Kapr své dojmy.
"Je to výborný zážitek se super partou. Ale sto padesát kilo v dřepu nedáme," obdivně uvedl jedenadvacetiletý Pavel Divíšek.
"Vzal jsem si na to dovolenou, takové štěstí podívat se na fungování a zázemí klubu může přijít jen jednou za život," dodal Divíšek. "Otázka je, jestli je to štěstí," usmál se jeho týdenní kolega Kapr.
Oba dva vylosovaní fanoušci se shodují - peníze vydělané hokejem jsou vydělané těžce. Nad očekávání těžce.
"Klobouk dolů, jaké hráči podstupují galeje. Je jasné, že po takové dřině nikdo nechce prohrát," stojí si Milan Kapr za svým pohledem na profesionální hokej.
"Vždyť víte, kolik je na každém utkání v hledišti trenérů, co se diví, proč jde hráč střídat, když na něj přece zrovna jde přihrávka. Že jsou na ledě jen čtyřicet vteřin, proč nevydrží déle. Názory takových lidí jsou mimo, nemají tušení, co je to za dřinu," tvrdí Kapr.
"Někdo má párek v jedné a pivo ve druhé ruce a z tribuny řve na hráče, že nic nehrajou. To není fanoušek," souhlasí Divíšek.
Oba se rovněž shodují při hodnocení absolvované přípravy. Celkem se podle nich dá zvládnout běh včetně proslulých výběhů na Dianu, ale téměř nezvládnutelná zátěž čeká v posilovně.
"Tam trpíme, to jsou vyloženě vzpěračská cvičení. Třeba Lukáš Krajíček dá v dřepu sto padesát kilo, to je něco. Je to i o technice, musíte to i umět," tvrdí Divíšek.
Když se v šatně zmínil Milan Kapr o své motokrosové kariéře, nikdo z hráčů nemohl zbystřit více než kapitán František Ptáček. Jeho záliba v motorkách je známá, jeho oblíbenou disciplinou je supermoto. "Ve středu jsme si dali motokros v Ostrově, tam jsme si role vyměnili," směje se Kapr netradičnímu zážitku.