„To se nedá vyběhnout. Musím ty prkýnka sundat a nahoru to doválčím pěšky,“ utírá si pot z čela třiatřicetiletý útočník Václav Eiselt.
Václave, dlouho dopředu bylo jasné, že postoupíte přímo do čtvrtfinále. To vám nechyběla motivace?
No, řeknu to trochu sobecky: hráli jsme o prémie (smích). Ne, vážně - Boleslav ještě nikdy základní fázi nevyhrála, takže to byla motivace. Stejně jako tenhle krpál (podívá se směrem k vrcholu Černé hory).
V základní hrací době jste prohráli jen dva zápasy. Nebylo to příliš snadné?
Zdá se to, že? Ale ne, častokrát jsme to otáčeli třeba až v úplném závěru. Vím ale, co chcete slyšet a řeknu to: naše síla je veliká a máme na postup.
Ještě tam nejste, ale přál byste si do finále Brno nebo Chomutov?
Těžko říct (zamyslí se). Asi nebudu originální, ale nemůžeme si vybírat.
Sledujete vašeho potenciálního soupeře pro baráž o extraligu?
Když se tam dostaneme, všichni si můžou být jistí, že proti Ústí to budou pohledné a urputné zápasy. Prohrávají, není to však špatný tým.
Zachrání se podle vás vaši nedávní spoluhráči z Berouna v první lize?
Asi jo, protože se na poslední chvíli dali dohromady. Zachrání je famózní brankář Martin Altrichter.
