Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Eliáš našel střeleckou formu, ve finále září

New Jersey - Anaheim: Eliáš skóruje - Jen smutný pohled vrhá gólman Anaheimu Giguere za pukem, který poslal do jeho brány Patrik Eliáš. | foto: Reuters

2 2003
Anaheim - Jako kdyby Patrik Eliáš k tomu, aby byl na ledě pořádně vidět, potřeboval hrát finále. Ještě v semifinále Stanleyova poháru se český hokejový útočník trápil, spíš než v šanci byl vidět na trestné lavici. V poslední sérii s Anaheimem ale sedmadvacetiletý rychlík pookřál a znovu je tou střeleckou kometou, na níž byli v New Jersey zvyklí. "Nelámal jsem si s nějakou krizí hlavu a pomohlo to," uvedl hráč, který je znovu největší hrozbou pro soupeřovu defenzivu.

Sedmnáct utkání, šest bodů. Pak tři utkání, pět bodů. Z průměru sotva třetinu bodu na zápas nyní skoro dva body v jednom utkání. Kde se vzal takový obrat?

"Prostě mi začaly puky padat do sítě," říká Patrik Eliáš, někdejší elitní střelec New Jersey.

Předešlé špatné střelecké formy si nevšímal a soustředil se na výkon ve finálových zápasech. "Nicvzrušoval jsem se tím, že nedávám góly, a byl jsem pořád v dobré náladě. Při postupu do dalšího kola jsem se cítil vždy lépe," prohlásil.

V sezoně 2000/2001 se Eliáš zařadil k nejlepším útočníkům celé NHL. V kanadském bodování základní části skončil s 96 body třetí, před ním už byla jen esa Jágr a Sakic. S kamarádem Petrem Sýkorou se s New Jersey probojovali do finále Stanleyova poháru, který už rok předtím vyhráli.

Pak se ale týmu Devils přestalo dařit a přišly výměny. Odešel Jason Arnott, centr proslulé formace "A-line" a náhrada Joe Nieuwendyk z Dallasu nikdy mezi česká křídla tak dobře nezapadl.

"S Arniem jsme byli úžasně sehraní," vzpomíná Eliáš. Loni se mu přestalo dařit a New Jersey se nedostalo přes první kolo play-off, což vedlo k dalším změnám. Petr Sýkora odešel do Anaheimu, teď je tedy protivníkem kamaráda Eliáše.

"V téhle sezoně jsem musel začít znovu," říká hokejista, který si srpnovou arbitráží polepšil z necelého milionu na téměř čtyři a půl milionu dolarů ročně. "Nemohl jsem používat stejné přihrávky, jako se Sykiem a Arniem. Chvilku mi trvalo, než jsem na to přišel a změnil styl hry," říká.

Zpočátku si Eliáš nerozuměl ani s novým trenérem Patem Burnsem. Ten hbité křídlo zkoušel dokonce na postu centra, což Eliášovi vůbec nesedělo. Teď ho ale Burns chválí: "V play-off je jedním z našich nejlepších hráčů. Je to neskutečně nadaný hráč. Neúnavně bruslí a prosazuje se v soubojích jeden na jednoho. Když využije svých předností, je těžké ho zastavit."

V této sezoně už vyhrál klubové bodování, přesto zůstal skoro čtyřicet bodů za svým rekordním záznamem z roku 2001. A v prvních třech sériích play-off se mu příliš nedařilo. Ve finále ale září, stejně jako v roce 2000, kdy po svém průniku přihrál Jasonu Arnottovi na gól, který rozhodl o zisku Stanley Cupu.

Zopakuje "Eli" podobný kousek i letos?

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze