"Je těžké dávat něco do kupy, když ani nevíte, s jakým budgetem (rozpočtem) byste mohli počítat. Všechno bylo samozřejmě čistě hypotetické," přiznal Augusta.
Můžete prozradit, jak daleko jste se dostal se svým "hypotetickým úkolem"?
Na to se špatně odpovídá. Měl jsem před sebou seznamy agentů, takže jsem věděl, kterým hráčům letos končí smlouvy v extralize i v zahraničí. Ale samozřejmě jsem se všemi hovořil jenom v rovině – pokud by se to povedlo.
Dobrá, pojďme se bavit ve stejném duchu. Kolik hráčů ze současného kádru by v Dukle zůstalo?
Minimálně polovina, možná i víc. Moje vize byla taková, že bych chtěl kádr doplnit o dva nebo tři zkušené hráče a pak o mladší střed. Když se podívám na týmy, které o extraligu bojovaly, vesměs všechny kvůli tomu nakoupily jména a stejně neuspěly. Také z toho se dá hodně vyčíst.
Říkáte, že to pro vás byl ukazatel, kterým směrem se nevydávat?
To musí vidět každý, že ta jména se moc nemění. Hráči, kteří v baráži s jedním týmem neuspěli, šli do toho, který do ní další rok chtěl. A tak pořád dokola. Ale všimněte si třeba Znojma. Mělo hvězdu Dopitu, ovšem zbytek kádru tvořili kluci ze střední generace, kteří už extraligu nějakou dobu hrají a vědí, o co jde. To si myslím, že je lepší cesta.
Nezlobte se, ale trochu mi váš úkol připomíná pohádku O dvanácti měsíčkách. Necítil jste se jako Maruška, která měla v zimě přinést maceše čerstvé jahody?
(směje se) Ne, to určitě ne. Bral jsem to jako výzvu, jaký tým dokážu sestavit. Ale je pravda, že od začátku, když jsem zavolal jakémukoliv agentovi, tak tomu ani jeden z nich nevěřil. Škoda, že to nevyšlo, to by se pak nabízeli sami.
Hráčům jste tedy vůbec nevolal?
Ne, jednal jsem jenom s agenty. Už taky proto, že stejně každý hráč v extralize komunikuje hlavně přes ně. Postupně jsem dával na papír čísla, abych věděl, jaký budget bych ve finále na pořízení kádru potřeboval.
A pak byste seznam s tou částkou předal jednateli, aby ho sehnal...
(směje se) Jo, přesně tak.
Ještě možná víc než pohádku připomíná vaše situace počítačovou hru "hokejový manažer", v níž si každý staví svůj hypotetický tým. Máte s ní nějaké zkušenosti?
Vím o ní, ale nikdy jsem ji nehrál. Na hry není čas.
Zmínil jste, že vám většina agentů nevěřila. Vy sám jste snad opravdu doufal, že by Jihlava mohla hrát v příští sezoně extraligu?
Ano, dával jsem tomu dokonce padesát procent. Neměl jsem důvod Béďovi nevěřit. On tady odvádí celou dobu vynikající práci. Od té doby, co jednal s panem Vlasákem, měl jedno jednání za druhým. Proto jsem i těm lidem, s nimiž jsem byl v kontaktu, říkal, aby ho nepodceňovali.
Včera odpoledne ale šéf Znojemských orlů Jihlavu vyřadil ze hry...
Jasně. A můj úkol tím skončil, Ovšem já bych to nebral nijak tragicky. Alespoň jsme o sobě dali jako Dukla Jihlava zase vědět. Hlasitě jsme řekli, že nechceme být jenom mužstvo pro první ligu, ale že pomýšlíme výš.
Vraťme se ještě k hráčům. Nedávno jste zmínil, že byste v kádru rád uvítal útočníka Tomáše Čachotského. Jak to s jeho příchodem vypadá?
Znovu jsem ho kontaktoval, mluvili jsme spolu. Řekl jsem mu, že náš zájem o něj trvá, a on odpověděl, že ho to těší. Nicméně ještě probírá nějaké extraligové nabídky. Jedna mohla přijít od nás, kdyby to dopadlo podle našich představ (usmívá se).
V těchto dnech se měl vyjádřit také kapitán Oldřich Bakus, jestli bude v Jihlavě pokračovat...
Zatím za mnou ještě nebyl. Všichni víme, že Olda dělá Duklu Jihlava. A on zase dobře ví, že o něj stojíme. Pokud řekne, že bude pokračovat, bude to pro nás moc dobrá zpráva.
