Litvínovu přitom propadl teprve nedávno, zkraje února. „Ale určitě zůstanu věrný už napořád!“ sliboval během pátečního extraligového zápasu s Plzní.
V Česku žije 11 let, vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, pracuje na gynekologicko-porodnickém oddělení rakovnické nemocnice. A hraje fotbal za SK Ohnivec Městečko. „Okresní přebor, jsme amatéři. Nastupuji v útoku, občas v záloze.“
Ohnivec vlastně může za to, že jeho srdce zahořelo černožlutě. „Před třemi týdny jsme měli soustředění na Klínovci. A kluci mě pozvali na hokej. Mně nezajímal, ale svolil jsem, že to zkusím. Přijeli jsme spolu, líbilo se mi to a od té doby sem s kamarády jezdím z Rakovníka pořád.“
Učaroval mu jak hokej, tak litvínovský klub. „Hokej je tvrdý, podle mě to je sport pro pořádný chlapy. Lepší než fotbal,“ tvrdí solidní češtinou. „A o Litvínovu mi říkali, že mají místní hráče a nekupují hvězdy za hodně peněz. To se mi líbí, to je férové!“
Lotyšce Vije Brúvere zůstane primát nejvzdálenější fanynky. Litvínov si zamilovala díky Ivanu Hlinkovi, léta ve své vesničce Nikrace poslouchala hokejové reportáže na Radiožurnálu, četla časopis Stadion a psala dopisy na klub. V roce 2008 ji vedení pozvalo na návštěvu a ona pak vyprávěla, že se k ní Litvínov choval jako k prezidentce.
